Jan Muskata
| Jan Muskata | |
|---|---|
| Narození | 1250 Vratislav |
| Úmrtí | 7. února 1320 (ve věku 69–70 let) |
| Alma mater | Boloňská univerzita |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | krakovský biskup (od 1294) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Muskata (1250? Vratislav – 7. února 1320) byl biskup krakovský, diplomat a během sporů o polské dědictví straník českých králů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Na krakovský biskupský stolec dosedl pročesky orientovaný Jan Muskata roku 1294 a stal se důležitým představitelem přemyslovské politiky v Polsku.[1] O Muskatově významu pro českého krále Václava II. svědčí skutečnost, že byl roku 1301 v doprovodu mladého Václava III., snoubence uherské dědičky Alžběty[2] při cestě do Uher. Václav zde byl v srpnu 1301 korunován svatoštěpánskou korunou a Muskata se měl stát vicekancléřem a hlavním správcem Václavovy kanceláře. Zdá se, že vicekancléřem se tento protřelý diplomat nestal, protože roku 1302 je ve funkci doložen Štěpán, probošt ze Stoličného Bělehradu.[3] Během své uherské vlády byl Václav III. nucen své příznivce motivovat cennými dary. Jan Muskata tak obdržel od mladého panovníka hrad Plaveč v Šariši.[4][pozn. 1] Roku 1302 se vyostřil papežův nesouhlas s přemyslovskou vládou v Uhrách a Jan Muskata, kterého uherští magnáti a duchovní neměli příliš v lásce[5] a kterého papež předvolal do Říma ke slyšení,[6] se ve strachu z hrozící ztráty biskupského úřadu raději vrátil do Krakova.[7]
Přemyslovská vláda v Uhrách skončila fiaskem o tři roky později a díky nepřátelské koalici byla ohrožena i vláda v Čechách. Václav II. podlehl roku 1305 tuberkulóze a na jeho místo nastoupil Václav III., jenž byl nucen za cenu ztrát některých území uzavřít smír s římským králem Albrechtem.[8] V říjnu 1305 Václav rezignoval na uherskou korunu a přenechal nárok svému bratranci Otovi Dolnobavorskému.[pozn. 2] Zřejmě v tuto dobu také zrušil své zasnoubení s Alžbětou Arpádovnou a uzavřel sňatek s Violou, dcerou těšínského vévody. Zdá se, že zprostředkovatelem sňatku mohl být Jan Muskata, na kterého v tu dobu dotíral Vladislav Lokýtek. Do potíží uváděl Lokýtek i hejtmana Oldřicha z Boskovic.[9] V lednu 1306 se podařilo německým rytířům v Toruni dojednat devítiměsíční příměří, které však Lokýtek po obdržení posil z Uher nedodržel a pokoušel se o dobytí Krakova, ve kterém byla česká vojenská posádka, a zdá se, že Muskata udržel město až do doby po zákeřném zavraždění Václava III.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 143.
- ↑ MARÁZ, Karel. Václav III. (1289-1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně. České Budějovice: Veduta, 2007. ISBN 978-80-86829-25-8. S. 31.
- ↑ Václav III., str. 35
- ↑ Václav III., str. 37
- ↑ Václav II., str. 205
- ↑ Václav III., str. 39
- ↑ Václav II., str. 195
- ↑ Václav III., str. 49
- ↑ Václav III., str. 50
- ↑ Václav III., str. 58-59
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PIETRAS, Tomasz. Krwawy wilk z pastorałem. Biskup krakowski Jan zwany Muskatą. [s.l.]: Wydawnictwo Naukowe Semper, 1986. 262 s. ISBN 83-86951-95-8. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (polsky) Popularnonaukowy artykuł o Muskacie Archivováno 22. 8. 2011 na Wayback Machine.
