Imeretie
| Region Imeretie იმერეთის მხარე Imeretis Mchare | |
|---|---|
.jpg) | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Kutaisi |
| Souřadnice | 42°10′ s. š., 42°59′ v. d. |
| Rozloha | 6 516 km² |
| Časové pásmo | +4 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 533 906 (2014) |
| Hustota zalidnění | 81,9 obyv./km² |
| Jazyk | Gruzínština |
| Správa regionu | |
| Stát |  Gruzie |
| Nadřazený celek | Gruzie |
| Druh celku | Mchare (kraj) |
| Podřízené celky | 11 rajónů 1 město |
| Vznik | 1995 |
| Guvernér | Irakli Čogovadze |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | GE-IM |
| Oficiální web | imereti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Imeretie, též Imereti (gruzínsky იმერეთი, Imereti), je gruzínský kraj (region, gruz. mchare) rozkládající se ve východní části západní Gruzie. Osu regionu tvoří řeka Rioni a krajským městem je Kutaisi, třetí největší gruzínské město s celkem 147 635 obyvateli (2014).
Základní údaje
[editovat | editovat zdroj]Rozloha Imeretie je 6516 km² a představuje 9,3 % z celkové rozlohy Gruzie. Podle sčítání lidu žilo v Imeretii v roce 2014 téměř 533 906 obyvatel, z toho vyplývá celkem vysoká hustota obyvatel v kraji, která se pohybuje okolo 107 lidí na jeden kilometr čtvereční. Kraj Imeretie má většinou přírodní horské nebo říční hranice, díky kterým je poněkud izolován od okolí, s regiony Gurie na jihozápadě, Samegrelo-Zemo Svaneti na západě, Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie na severu, Šida Kartli na východě a Samcche-Džavacheti na jihu.
Geografie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
V Imeretii je členitá krajina od takřka přímořské Kolchidské nížiny do sta metrů nad mořem až po tři tisíce metrů vysoké hory Velkého a Malého Kavkazu, tvořící přírodní hranici kraje. Přístup z okolních regionů je v horách možný jen přes průsmyky nebo od moře z Gurie či Samegrela.
Podobně jako v přímořských regionech na západě od Imeretie je klima v nížinách subtropické a v horách mírné až alpinské. Znatelné jsou i rozdíly v různých částech kraje. Zatímco na západě kraje vládné teplé a spíše sušší počasí takřka po celý rok s jen velmi mírnou, krátkou a deštivou zimou, na východě kraje a v horách je tomu naopak. Tam bývá logicky mrazivá a dlouhotrvající zima, zatímco léta bývají krátká a studená.
Imeretií protéká několik důležitých řek, které mají význam především pro místní dopravu a zemědělství. Nejvýznamnějšími řekami jsou Rioni a Cchenisckali, které se na jaře a v létě pravidelně rozvodňují díky tajícímu sněhu a srážek z okolních hor. V Imeretii se nachází i mnoho zdrojů podzemní vody.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Region Imeretie se skládá z nižších administrativních jednotek. Jsou jimi celkem 11 municipalit (obcí) a samostatné město Kutaisi.
- město Kutaisi
- Municipalita Bagdati (správní centrum Bagdati)
- Municipalita Vani (správní centrum Vani)
- Municipalita Zestaponi (správní centrum Zestaponi)
- Municipalita Terdžola (správní centrum Terdžola)
- Municipalita Samtredia (správní centrum Samtredia)
- Municipalita Sačchere (správní centrum Sačchere)
- Municipalita Tkibuli (správní centrum Tkibuli)
- Municipalita Cchaltubo (správní centrum Cchaltubo)
- Municipalita Čiatura (správní centrum Čiatura)
- Municipalita Charagauli (správní centrum Charagauli)
- Municipalita Choni (správní centrum Choni)
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Imeretie je jedním z ekonomicky nejvýkonnějších a nejbohatších regionů v Gruzii, zejména díky vysokému počtu obyvatel, surovinovému bohatství a místnímu průmyslu. Hlavním průmyslovým střediskem je krajské město Kutaisi. Dále v Samtredii a Čiatuře se těží a zpracovává zdejší vysoce kvalitní manganová ruda (11 až 55% manganu), v Tkibuli zase uhlí. V Zestaponi, Choni a Sačchere jsou železárny. Na dalších místech se těží ještě přírodní nerosty jako jsou vápenec, mramorový kámen, jílovitá, keramická a žáruvzdorná hlína a minerály jako glaukonit, ze kterých se získává hliník, vápník a draslík nebo se z nich vyrábí ekologicky šetrné průmyslové hnojivo.
I přes průmyslovou vyspělost se Imeretie považuje za zemědělskou oblast. Orná půda v kraji zabírá přes 85 tisíc hektarů. Zemědělství se nejvíce daří v Kolchidské nížině, kde není tak členitý terén. V Imeretii se díky různému geologickému původu hornin vyskytuje na různých místech mnohopůdních druhů, díky čemuž lze v regionu pěstovat širokou škálu zemědělských plodin. Nejvíce se pěstuje čaj, moruše, jablka, třešně, meruňky, broskve a vinná réva. Víno vypěstované v Imeretii, kterého je na sto druhů, představuje až 25 % veškeré gruzínské produkce, ovoce 22 %. Ve vyšších nadmořských výškách se zemědělci živí především pastevectvím. Až 43 % rozlohy Imeretie je pokryto lesy. Zemědělství však v Imeretii v 90. letech utrpělo těžkou ránu, protože o subtropické ovoce a víno vyrobené v Gruzii, které se za sovětské vlády vyváželo do Ruska, nebyl z politických a bezpečnostních důvodů (občanská válka 1992-1993) zájem, ale v poslední době se vzpamatovává.
Imeretie je také vyhledávaným cílem turistů.
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Imeretie na Wikimedia Commons - Oficiální stránky kraje
- Sčítání lidu z roku 2002
