Přeskočit na obsah

Hunga Tonga – Hunga Haʻapai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hunga Tonga – Hunga Haʻapai
Torzo ostrova po erupci v lednu 2022.
Torzo ostrova po erupci v lednu 2022.
Vrchol114 m n. m.
Poloha
SvětadílOceánie
StátTongaTonga Tonga
Souřadnice20°32′42″ j. š., 175°23′33″ z. d.
Hunga Tonga
Hunga Tonga
Typpodmořská sopka
Erupceleden 2022
Horninaandezit
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hunga Tonga – Hunga Haʻapai je název pro aktivní podmořskou sopku a dva neobydlené sopečné ostrovy, ležící ve skupině ostrovů Haʻapai v Tichém oceáně, náležející ostrovnímu státu Tonga. V letech 2009 až 2022 byly nově vytvořeným sopečným kuželem spojeny v jeden celek. Opět byly odděleny po velké erupci, k níž došlo 14. a 15. ledna 2022. Nejbližší sousední podmořský vulkán, Fonuafo'ou (dříve též Falcon Island), se nachází zhruba 30 km jihovýchodně. Oba jsou součástí vysoce aktivního vulkanického oblouku Kermadekových ostrovů, který se rozpíná od Nového Zélandu do oblasti severovýchodně od Fidži. Ostrovní oblouk leží na aktivním rozhraní, kde se pacifická deska podsouvá pod indoaustralskou desku.

Sopka a kaldera

[editovat | editovat zdroj]
Samostatné ostrovy na snímku z roku 1978

Erupce vulkánu v roce 2009 vytvořila sopečný kužel mezi ostrovy Hunga Tonga a Hunga Haʻapai, které jsou samy pozůstatky západního a severního okraje podmořské kaldery. Oba ostrovy od sebe byly vzdáleny 1,6 km. Každý z nich meřil na délku asi 2 km a byly tvořeny převážně andezitem. Ostrov Hunga Tonga dosahoval nadmořské výšky 149 metrů, zatímco nejvyšší bod na Hunga Haʻapai ležel ve výšce 128 metrů. Oba ostrovy byly neobydlené, protože u nich nebylo vhodné kotviště.

Známky podmořských erupcí byly v okolí ostrovů zaznamenány opakovaně naposledy v letech 1912, 1937 a 1988.[1]

Holandští objevitelé Willem Schouten a Jacob Le Maire byli prvními Evropany, kteří ostrovy spatřili. V roce 1777 je opakovaně navštívil i britský mořeplavec kapitán James Cook.

Sopečná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Erupce 2021–2022

[editovat | editovat zdroj]
Animace erupce ze satelitních snímků

Po téměř sedmi letech klidu se od 20. prosince 2021 začaly objevovat nové erupce. V důsledku pokračující aktivity a přísunu nového materiálu satelitní snímky z 25. prosince detekovaly nárůst rozlohy ostrova.[2] Hlavní erupce začala 14. ledna 2022 a sopečný popel vystoupal do výšky 20 km.[3] Tonžská vláda vyhlásila varování před vlnou tsunami, které bylo později zrušeno. Maximální fáze erupce nastala 15. ledna[4] kolem 17:15 místního času (4:15 UTC), kdy erupční sloupec vystoupal do výšky 58 km (satelity nejvyšší zaznamenaný výstup)[5][6] a průměr hřibu dosáhl přibližně 240 km. Energie výbuchu byla jen o málo větší, než kterou uvolnila Car-bomba.[7] Z Tongy a dalších zemí jako Fidži, Nový Zéland či Austrálie se objevovaly četná hlášení o hlasitých zvuků, připomínající vzdálené exploze. Zvuky sopečných výbuchů byly slyšet dokonce až na Aljašce ve vzdálenosti 10 tisíc kilometrů.[8][9][10][11] Volcanic Ash Advisory Center v novozélandském Wellingtonu vydalo varovaní před sopečným popelem pro leteckou dopravu v oblasti. Sopečný popel zastřel Slunce v tonžském hlavním městě Nuku'alofa a z nebe se snášel sopečný spad.[10]

V důsledku erupce z 15. ledna zasáhlo tonžské hlavní město Nuku'alofa na ostrově Tongatapu zemětřesení o síle 4,0 Richterovy stupnice. Nejvyšší tsunami podle pozdějšího průzkumu škod udeřily na ostrovech Nomuka (20 m) a Tongatapu (18 m).[12] Menší tsunami zasáhlo také sousední Fidži, Americkou Samou[13] a prošlo celým Tichým oceánem. Zhruba 2 metry vysoké vlny zasáhly pobřeží Severní i Jižní Ameriky. V Peru si vyžádaly život dvou osob.[14][15] Erupce také způsobila nejrychlejší pozorované podmořské proudy.[16]

Erupce byla freato-pliniovského typu.[5] Stále není není známé přesné množství vyvrženého sopečného materiálu, jelikož získaná data z průzkumu mořského dna nebyla dosud komplexně analyzována a není přesně známo, kolik materiálu sedimentovalo na dně oceánu a kolik bylo vysláno do atmosféry.[5][17] Prvotní odhady hovořily o 6,5 km³.[18] Studie z prosince 2023 dospěla k 8 až 9,5 km³.[19] V odborným kruzích se stále vedou debaty o tom, zda erupci ohodnotit na indexu vulkanické aktivity stupněm VEI 5 nebo VEI 6[20][21][22][23] (jedna studie dokonce uvádí VEI 4).[24] Objem vyvržené hmoty totiž není jediným hodnoceným parametrem. Přesto se jedná o nejmohutnější sopečnou událost od roku 1991, kdy na Filipínách proběhl výbuch stratovulkánu Pinatubo, který vyvrhl 10 km³ (VEI 6) a stal se 2. největší sopečnou erupcí 20. století. Některé odhady ovšem naznačují, že erupce sopky Hunga Tonga mohla být o něco větší než Pinatubo.[22] Pokud by se tento horní odhad potvrdil, jednalo by se o nejsilnější sopečnou erupci od roku 1912, kdy Katmai na Aljašce vyvrhla 28 km³ (DRE 13–14 km³) sopečných materiálů.[25] Na základě snímků, pořízených meteorologickými družicemi, byla později publikována informace, že v důsledku erupce sopky Hunga Tonga – Hunga Haʻapai vznikl nejvyšší oblak popela, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Erupční sloupec plynů, popela a páry se dostal až do výšky 58 kilometrů a pronikl tak až do mezosféry, tzn. do třetí vrstvy zemské atmosféry.[5][26] Pro srovnání, sloupec z erupce sopky Pinatubo dosáhl výšky 40 km (stratosféra – druhá vrstva atmosféry).[26] Vyvržené vodní páry, jakožto nejvýznamnějšího skleníkového plynu, bylo tolik, že se očekává oteplení Země na několik let.[27] I zvětšená ozónová díra je patrně důsledek výbuchu.[28] Ozónová vrstva se erupcí snížila o 5 %.[29]

Erupce Hunga Tonga byla ovšem výjimečná i svými mohutnými explozemi při formování podmořské kaldery, jejichž atmosférické tlakové vlny několikrát obkroužily Zemi. Tlakové změny v atmosféře tak byly zaznamenány i v ČR (změna tlaku o ± 1 hPa po dobu přibližně hodiny).[30] Z tohoto hlediska se jedná o nejsilnější sopečné exploze od 19. století, konkrétně od roku 1883, kdy v Sundském průlivu došlo k proslulé katastrofální erupci sopky Krakatoa, která rovněž byla slyšitelná na vzdálenost tisíců kilometrů a vytvořila tlakové vlny, jenž několikrát obkroužily zeměkouli.[31][32]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hunga Tonga na anglické Wikipedii.V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 eruption of Hunga Tonga na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Hunga Tonga-Hunga Ha'apai. Global Volcanism Program [online]. Smithsonian Institution [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tonga volcano grows in size as eruption continues for sixth day. https://www.rnz.co.nz [online]. 2021-12-25. Dostupné online. 
  3. ↑ Underwater volcano Hunga-Tonga-Hunga-Ha'apai erupts again. https://www.rnz.co.nz [online]. 2022-01-14. Dostupné online. 
  4. ↑ M 5.8 Volcanic Eruption - 68 km NNW of Nuku‘alofa, Tonga [online]. USGS [cit. 2022-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d D. A. Yuen a spol. Under the surface: Pressure-induced planetary-scale waves, volcanic lightning, and gaseous clouds caused by the submarine eruption of Hunga Tonga-Hunga Ha'apai volcano [online]. Earthquake Research Advances, 2022-07. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Výbuch sopky na Tonze vytvořil nejvyšší zaznamenaný sloup popela - Novinky. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2022-11-03 [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tonga underwater volcanic eruption released more energy than the Tsar Bomba - the most powerful nuclear bomb ever detonated, study finds. www.dailymail.co.uk [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ L. Carroll. Noise from underwater volcanic eruption across the Pacific heard in the Yukon. https://www.cbc.ca [online]. 2022-01-15. Dostupné online. 
  9. ↑ D. Cave. Heard, Felt but Barely Seen: How a Volcano Severed Tonga From the World. https://www.nytimes.com [online]. 2022-01-21. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Mohutný výbuch podmořské sopky u Tongy zvedl vlnu tsunami. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Tsunami waves crash through homes in Tonga after underwater volcano eruption. Stuff [online]. 2022-01-15 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ J. Amos. Immense crater hole created in Tonga volcano. https://www.bbc.com [online]. 2022-05-25. Dostupné online. 
  13. ↑ V Tichomoří vybuchla obří podmořská sopka, okolní souostroví Tonga zasáhlo tsunami. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-01-15 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ N. Parra. Reportan dos muertes y daños por tsunami en Perú: país no emitió alerta. https://www.biobiochile.cl [online]. 2022-01-15. Dostupné online. 
  15. ↑ M. T. Ramírez-Herrera; O. Coca; V. Vargas-Espinosa. Tsunami Effects on the Coast of Mexico by the Hunga Tonga-Hunga Ha’apai Volcano Eruption, Tonga [online]. Pure Appl Geophys, 2022-04-11. Dostupné online. (angličtina) 
  16. ↑ phys.org [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Yellowstone Volcano Observatory. The Volcanic Explozivity Index: A tool for comparing the sizes of explosive volcanic eruptions. https://www.usgs.gov [online]. 2022-12-26. Dostupné online. 
  18. ↑ J. O'Callaghan. Burst of underwater explosions powered Tonga volcano eruption. https://www.nature.com [online]. 2022-06-08. Dostupné online. 
  19. ↑ Hélène Le Mével; C A. Miller; M. Ribó; S. Cronin; T. Kula. The magmatic system under Hunga volcano before and after the 15 January 2022 eruption [online]. Science Advances, 2023-12-15. Dostupné online. (angličtina) 
  20. ↑ Albert. The Hunga Tonga treaty. https://www.volcanocafe.org [online]. 2024-01-01. Dostupné online. 
  21. ↑ K. Tarumi; K. Yoshizawa. Eruption sequence of the 2022 Hunga Tonga-Hunga Ha'apai explosion from back-projection of teleseismic P waves [online]. Earth and Planetary Science Letters, 2023-01-15. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b Albert. The Hunga Tonga eruption of 2022. https://www.volcanocafe.org [online]. 2023-01-29. Dostupné online. 
  23. ↑ P. Poli; N. M. Shapiro. Rapid Characterization of Large Volcanic Eruptions: Measuring the Impulse of the Hunga Tonga Ha’apai Explosion From Teleseismic Waves [online]. Geophysical Research Letter, 2022-04-20. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ S. Min-Hung; L. Ya-Chuan; L. Cheng-Horng. Remote Seismoacoustic Constraints on the January 2022 VEI 4 Eruption in Tonga [online]. Seismological Research Letters, 2023-03. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ W. Hildreth; J. Fierstein. The Novarupta-Katmai eruption of 1912-largest eruption of the twentieth century: Centennial perspectives [online]. USGS, 2012-01. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b ČTK. Výbuch sopky na Tonze vytvořil nejvyšší zaznamenaný sloup popela. Novinky.cz [online]. 2022-11-03 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  27. ↑ ct24.ceskatelevize.cz [online]. Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. 
  28. ↑ Ozone hole 'likely' affected by massive Tonga volcanic eruption. www.rnz.co.nz [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ New study shows Hunga-Tonga Hunga-Ha'apai eruption depleted ozone layer. phys.org [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. 
  30. ↑ Výbuch sopky v Pacifiku ovlivnil i počasí v Česku, způsobil přechodné výkyvy tlaku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. 
  31. ↑ Atmospheric waves and global seismoacoustic observations of the January 2022 Hunga eruption, Tonga. Science [online]. 2022-05-12 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ AMOS, Jonathan. Tonga eruption was 'record atmospheric explosion' [online]. BBS News, 2022-05-15 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hunga_Tonga_–_Hunga_Haʻapai&oldid=24195399“