Přeskočit na obsah

Hermit Kingdom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hermit Kingdom nebo-li království poustevníků je termín používaný pro označení státu, organizace nebo společnosti, která se záměrně izoluje od vnějšího světa.

První použití

[editovat | editovat zdroj]

První zemí, která byla takto označena byla Korea během dynastie Joseon[1] v knize Williama Elliota Griffise z roku 1882 Korea: The Hermit Nation[2][3]. Toto označení měla od 17. století do roku 1905, kdy se stala protektorátem Japonska. [2][1]

Další státy, které jsou momentálně brány jako izolované jsou např. Turkmenistán[4][5] a Bělorusko[6]. V minulosti to také byl Nepál[7], Bhútán[8] či Ladákh[9].

Severní Korea

[editovat | editovat zdroj]

Severní Korea je často označována tímto termínem z důvodu izolace od okolního světa.[10] Rozhodla se pro tento způsob vedení země z několika důvodů. Patří mezi ně zachování dynastie Kimů v totalitním režimu, udržování občanů této země v nedostatku informací z venkovního světa včetně neznalosti jiného režimu než totalitního. Důsledkem je tvrdá cenzura, jejíž porušení se trestá. Mohou tak kontrolovat, jaké informace občanům poskytnou. Severní Korea omezila své vztahy s ostatními státy. Její vztahy s Jižní Koreou a USA jsou negativní. [11]

Geografické faktory izolace

[editovat | editovat zdroj]

V Severní Koreji způsobovaly ztížení řeky. Konkrétně Amnok (Yalu) a Tuman (Tumen). Tyto řeky tvoří přírodní hranici s Čínou a Ruskem. Hranice jako takové ztěžují obchod a přístup. Dalším přírodním ztížením např. pro invaze bylo pohoří Nangnim. Ono pohoří mělo vliv na vojenské zabezpečení a ochranu hranic. V Severní Koreji také vznikla Demilitarizovaná zona. Tato zona se nachází mezi Severní a Jižní Koreou. Tato bariéra ovlivňuje oba státy ve všem směrech. [12]

Vliv izolace na regionální vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Severní Korea čelí ekonomickým sankcím, které na ně uvalilo OSN (Organizace spojených národů), Japonsko, Spojené státy, EU (Evropská unie) a Jižní Korea. Důvodem schválení ekonomických sankcí OSN byly jaderné testy, které Severní Korea prováděla a stále provádí. Především se zaměřují na zbraně, uhlí, ropu a luxusní zboží. USA má striktní jednostranné sankce, které jsou zaměřeny na obchod, finance a cestování. EU sankce jsou téměř totožné se sankcemi OSN. Navíc ještě omezují diplomacii. Japonsko a Jižní Korea z důvodu obavy o bezpečnost mají své vlastní sankce. Všechny tyto státy mají společný cíl, a to omezit produkci zbraní a financování. Severní Korea se také potýká s nedostatkem potravin a se závislostí na Číně. Z hlediska diplomacie je uzavřená. Spojenectví mezi Čínou a Ruskem je velmi omezené a zaměřené na vzájemné užitku. [11]

I přes izolaci si zachovali režim, který je stabilní a funkční. Podařilo se udržet zahraniční vliv dál od obyvatel. Díky izolaci si Severní Korea dokázala udržet jedinečnou kulturu, kterou nic z okolního světa neovlivnilo. Vlivem prosazování politiky Juche (soběstačnost) se lidé naučili přežít v těžkých podmínkách. [11]

Migrace v izolaci

[editovat | editovat zdroj]

Migrace uvnitř státu je přísně kontrolována s cílem sledování obyvatel. Emigrace je minimální. Režim jako takový nedovoluje opuštění země. I když se malé procento pokusí o útěk, při případném chytnutí tito lidé čelí trestu. Imigrace v podstatě neexistuje. Režim a stát je proti cizincům (důvodem je přenesení zahraničních zvyků a poznatků na severokorejské občany). [12]

Joseon vs Severní Korea

[editovat | editovat zdroj]

Rozdíl mezi izolací Joseon a Severní Koreou je signifikantní. Během dynastie šlo hlavně o chránění kultury, umění, konfuciánských hodnot, míru s Čínou a Japonském a o odpor proti obchodování s okolními státy. Zatímco v Severní Koreji momentálně jde o zachování dynastie Kimů. Také mají strach, že vlivem okolních států se lidé budou bouřit proti totalitnímu režimu a budou chtít demokracii. Dále jim jde o naprostou kontrolu nad informacemi. A proto vytvořili přísnou cenzuru a tvrdé tresty za její porušení.[13]

  1. a b BONSAL, Stephen. "The Obliteration of the Kingdom of Korea" [online]. The New York Times [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  2. a b SETH, Michael J. "Korea: From Hermit Kingdom to Colony" [online]. Association for Asian Studies [cit. 2024-12-11]. Kapitola Asia in World History: 1750-1914, s. 28-33. Dostupné online. 
  3. WILSON, Myoung Chung. Korean Government Publications: An Introductory Guide. Lantham, MD: Scarecrow Press ISBN 978-0810837119. OCLC 42680559 
  4. "Turkmenistan: The New Hermit Kingdom" [online]. rferl.org: RadioFreeEurope RadioLiberty [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  5. "Turkmenistan: the central Asian hermit state 'teetering on the edge of catastrophe'" [online]. scmp.com: South China Morning Post [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  6. CHU, LENORA; SOGUEL, DOMINIQUE. "Belarus is becoming Europe's 'North Korea.' What can EU do about it?" [online]. csmonitor.com [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  7. RAGSDALE, Tod Anthony. Once a Hermit Kingdom: Ethnicity, Education, and National Integration in Nepal [online]. Manohar [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. ISBN 9788185054759. 
  8. THINLEY, Dasho Jigmi. "Current Situation in Bhutan" [online]. Indus Publishing [cit. 2024-12-11]. S. str. 218. Dostupné online. ISBN 9788173870446. 
  9. AHLUWALIA, Hari Pal Singh. Hermit Kingdom, Ladakh [online]. Vikas [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. ISBN 9780706910223. 
  10. www.koreanlii.or.kr [online]. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. 
  11. a b c Severní Korea [online]. Wikipedie [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  12. a b SVOBODA, Daniel. Regionální geografie Východní Asie - KLDR - Korejská lidově demokratická republika [online]. Zeměpisný web: [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  13. HAYS, Jeffrey. KOREA IN THE 19TH CENTURY: HERMIT KINGDOM MEETS THE OUTSIDE WORLD | Facts and Details. factsanddetails.com [online]. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]