Haraldur Sigurðsson
Haraldur Sigurðsson | |
---|---|
Haraldur Sigurðsson v roce 2011. | |
Narození | 31. května 1939 (85 let) Stykkishólmur |
Národnost | islandská |
Alma mater | Queen's University Belfast (BSc) Durhamská univerzita (PhD) |
Povolání | Vulkanolog, geochemik |
Zaměstnavatel | Universita Rhode Island |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Haraldur Sigurðsson (* 31. května 1939 Stykkishólmur) je islandský vulkanolog a geochemik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Sigurðsson studoval geologii a geochemii ve Spojeném království, kde získal titul bakalář přírodních věd (BSc) na Queen's University v Belfastu. Následně v roce 1970 získal doktorát z Durhamské univerzity.[1]
Kariéra a výzkum
[editovat | editovat zdroj]Sigurðsson pracoval na monitorování a výzkumu sopek v Karibiku až do roku 1974, kdy byl jmenován profesorem oceánografické katedry na Univerzitě Rhode Island. Proslavil se především svou prací, zabývající se rekonstrukcí velkých sopečných erupcí v minulosti, včetně erupce italského Vesuvu v roce 79, jež měla za následek zničení římských měst Pompeje a Herculaneum. V roce 1991 objevil na karibském Haiti tektitové skleněné kuličky na rozhraní křída–paleogén (K-T rozhraní), poskytující důkaz o dopadu asteroidu Chicxulub, který před 66 miliony let vyhubil dinosaury.[2] Haraldur Sigurðsson roku 2004 objevil ztracené město Tambora v Indonésii. To bylo pohřbeno mocnou vrstvou pyroklastik pří obří erupci sopky Tambory z roku 1815 – prozatím poslední erupce s indexem VEI 7.[3]
V roce 1999 publikoval odborný popis historie vulkanologie.[4] Byl také šéfredaktorem knihy Encyclopedia of Volcanoes, vydané tentýž rok. O pět let později mu Londýnská geologická společnost udělila medaili Coke Medal.
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Benjamin R. Jordan; Haraldur Sigurðsson; Steven Carey. Ignimbrites in Central America and Associated Caribbean Sea Tephra: Correlation and Petrogenesis. [s.l.]: VDM Verlag Dr. Müller, 2008. 224 s. Amazon Dostupné online. ISBN 978-3-639-10831-6. (angličtina)
- Haraldur Sigurðsson; Steven Carey. Caribbean volcanoes a field guide. [s.l.]: Open Library, 1990. 107 s. Open Library Dostupné online. (angličtina)
- Haraldur Sigurðsson; W.C. Evans. Lake Nyos revisited:: a preliminary report. [s.l.]: [s.n.], 1987. 7 s.
- Haraldur Sigurðsson; Paolo Laj. Sulfur mass loading of the atmosphere from volcanic eruptions:: calibration of the ice core record on basis of sulfate aerosol deposition in polar regions from the 1982 El Chichon eruption, NASA grant NAG51304. [s.l.]: University of Rhode Island Graduate School of Oceanography, National Aeronautics and Space Administration, National Technical Information Service, 1990.
- Haraldur Sigurðsson. Melting the Earth:: the history of ideas on volcanic eruptions. [s.l.]: Oxford University Press, 1999. 260 s. Dostupné online. ISBN 0-19-510665-2. (angličtina)
- Haraldur Sigurðsson; Steven Carey. Volcanoes and the Environment:: Exploring the Earth System. [s.l.]: Academic Press, 2008. 450 s. ISBN 978-0-12-643141-4. (angličtina)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Durham University. The petrology and chemistry of the Setberg volcanic region and of the intermediate and acid rocks of Iceland. https://www.durham.ac.uk/ [online]. 2013-11-13. Dostupné online.
- ↑ Haraldur Sigurðsson; S. Dhondt; Michael A. Arthur; TJ Bralower; J.C. Zachos; J. E. T. Channell. Glass From The Cretaceous Tertiary Boundary In Haiti [online]. Nature, 1991-03. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Haraldur Sigurðsson; Steven Carey. Plinian and Co-Igmibrite Tephra Fall from the 1815 Eruption of Tambora Volcano [online]. Bulletin of Volcanology, 1989-06. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Haraldur Sigurðsson. Melting the Earth: The History of Ideas on Volcanic Eruptions. [s.l.]: Oxford University Press, 1999-06-24. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-0195106657. (angličtina)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Haraldur Sigurdsson na Wikimedia Commons