Grygov
| Grygov | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Olomouc |
| Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′16″ s. š., 17°18′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 519 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,72 km²[2] |
| Katastrální území | Grygov |
| Nadmořská výška | 206 m n. m. |
| PSČ | 783 73 |
| Počet domů | 433 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad obce Grygov Šrámkova 19 783 73 Grygov [email protected] |
| Starosta | Ing. Tomáš Kubáček |
| Oficiální web: www | |
  Grygov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 501841 |
| Kód části obce | 36269 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grygov (hanácky Gregov, německy Grügau) je obec ležící v okrese Olomouc, při železniční trati z Olomouce do Přerova. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 1272 ha.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Václav III. daroval městu Olomouc v roce 1306 pozemky a uložil měšťanům zřídit zde novou vesnici. Darovací listina je v současnosti uložena v depozitáři Státního okresního archívu v Olomouci. Nárok na nové území si kromě Olomouce činil i Unka z Majetína. Spor mezi ním a olomouckými měšťany byl ukončen v roce 1352 a město odškodnilo Unku padesáti hřivnami grošů. Spor dal vzniknout názvu vesnice, a to Kriegaw neboli Sporný luh.
V roce 1541 zde chtěli Olomoučané zřídit vápenku, což se povedlo až o dva roky později. Vápenka, vápencový lom a oba lesy byly hlavní zdroje příjmu.
V roce 1841 byla dokončena železnice, která zajistila hlavní spojení s okolím. V 50. letech vzniklo v Grygově nádraží, které však bylo v roce 1861 zbořeno. V roce 1901 bylo postaveno nové nádraží. Ke konci 19. století potkala obec řada požárů, a proto byl v roce 1900 zřízen hasičský spolek. Hasičská stříkačka byla zakoupena již v roce 1898, požární zbrojnice byla však postavena až v roce 1923.[4]
Za dob první republiky se hospodářství v obci rychle rozvíjelo. Kromě již funkčního kamenolomu a vápenky se v Grygově začaly vyrábět lihoviny, založilo se zámečnictví a výroba drátěného pletiva.[5]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Milan Grégr (1922–1985), český a československý komunistický politik
- Lubomír Pleva (1929–1998), český hráč na foukací harmoniku, čtyřnásobný mistr světa ve svém oboru
- Jan Šrámek (1870–1956), římskokatolický kněz a politik, zakladatel a dlouholetý předseda Československé strany lidové
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- kaple sv. Jana Nepomuckého postavena v roce 1846 ze sbírek farníků, na místě starší zvonice. K jejímu vysvěcení došlo 17. května 1849.
- vápencový lom v kopci Horka, připomínaný roku 1513
- památný strom Dub Král, dub letní u lesa Království, stáří asi 450 let
- bažantnice Království, přírodní rezervace, je obora v nivě řeky Moravy, stepní květena, váté písky, zbytky neolitického osídlení
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HEJHALOVÁ, Ivana. Paměti obce Grygova. Olomouc: Danal, 1998. ISBN 80-859-7348-0.
- ↑ KALÁBKOVÁ, Pavlína. Grygov 1306 - 2006. Grygov: Obec Grygov, 2006. ISBN 80-239-8731-3.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grygov na Wikimedia Commons - Grygov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
