František Chábera
| Generálmajor František Chábera | |
|---|---|
 Generálmajor v.v. František Chábera | |
| Narození | 5. ledna 1912 Landsberg  Německá říše |
| Úmrtí | 21. října 1999 (ve věku 87 let) Litoměřice  Česko |
| Místo pohřbení | Litoměřice |
| Národnost | Češi |
| Povolání | testovací pilot |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Chábera (5. ledna 1912 Landsberg[1] – 21. října 1999 Praha[2]) byl československý vojenský pilot a válečný stíhač.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vyučil se strojním zámečníkem, poté vstoupil k československému vojenskému letectvu. Po studiích v letech 1930–1932 létal jako stíhač u 2. a 4. leteckého pluku, od roku 1934 pak působil jako zkušební pilot Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Letňanech. Rovněž sloužil jako instruktor ve škole leteckého dorostu.[3]
V roce 1939 se přidal k odboji a odešel nejprve do Polska a posléze do Francie, kde létal jako stíhací pilot. Během bitvy o Francii sestřelil pět německých letounů jistě a dva pravděpodobně.[4] Po obsazení Francie nacisty nejprve létal v Severní Africe, později se přesunul do Spojeného království k Royal Air Force. Zde bojoval v bitvě o Británii v 312. československé stíhací peruti, později přešel k 96. a následně 68. peruti nočních stíhačů.
Od roku 1944 sloužil jako dobrovolník v Sovětském svazu, v září až říjnu 1944 pak bojoval ve Slovenském národním povstání jako velitel 2. letky 1. československého stíhacího pluku. Na Slovensku pravděpodobně sestřelil jeden nepřátelský letoun, zničil nebo poškodil 9 nákladních a 2 osobní automobily, jeden tank, baterii minometů a velitelské stanoviště.[4] Po návratu do Sovětského svazu působil ve funkci velitele 1. letky 1. československé smíšené letecké divize v SSSR.
Po válce opět pracoval jako pilot ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. V roce 1948 byl zatčen a obviněn údajného z pokusu o útěk. V následném politickém procesu byl odsouzen k pěti letům vězení. Vězněn byl až do roku 1953 na Borech, v pracovním táboře Vojna (uranový důl u Lešetic), Kytíně[5] a poté v Jáchymově. Po propuštění z vězení až do svého odchodu do důchodu pracoval jako elektromontér.
V závěru svého života žil v Litoměřicích, kde se stal čestným občanem města. V prosinci 2009 byl na jeho počest po něm pojmenován nový litoměřický silniční most přes řeku Labe, Most Františka Chábery. Od února 2012 jeho jméno nese i 211. taktická letka Vzdušných sil Armády České republiky.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Československý válečný kříž 1939, udělen 4×
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá vojenská medaile za zásluhy, II. stupeň
Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
Řád Slovenského národního povstání, I. stupeň
Croix de guerre, francouzský válečný kříž se čtyřmi palmami a zlatou hvězdou
Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída
Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941–1945[6]
Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítkem SSSR
Pamětní medaile za dobrovolnou službu Svobodné Francii[7]
Hvězda 1939–1945[8]
Řád Bílého lva, I. třída – vojenská skupina (in memoriam)
_Bar.png){kind=small}
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RAK, Michal. František Chábera. Valka.cz [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ František Chábera. Topsid.com [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
- ↑ ORAVEC, Michal. Procesy s československými letci západního odboje. Brno, 2023 [cit. 2024-02-29]. 91 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 60. Dostupné online.
- ↑ a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. Kapitola Chábera František, s. 108–109.
- ↑ Archivovaná kopie. www.muzeum-pribram.cz [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-19.
- ↑ Válka.cz, Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941–1945
- ↑ Válka.cz, Pamětní medaile za dobrovolnou službu Svobodné Francii
- ↑ Válka.cz, Hvězda 1939–1945
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RAJLICH, Jiří. Esa na obloze. Praha: Naše vojsko, 1995. 216 s. ISBN 80-206-0720-X.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chábera na Wikimedia Commons - Most generala Chabery
- Článek na Valka.cz
- Hrob v Litoměřicích
- František Chábera – životopis
- Válka.cz, František Chábera
- Čeští generálové
- Čeští stíhací piloti
- Testovací piloti
- Československá letecká esa druhé světové války
- Příslušníci 312. československé stíhací perutě RAF
- Příslušníci 68. perutě RAF
- Příslušníci 96. perutě RAF
- Osobnosti Slovenského národního povstání
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Čestní občané města Litoměřice
- Nositelé Evropské hvězdy leteckých posádek
- Nositelé Hvězdy 1939–1945
- Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Řádu Slovenského národního povstání
- Nositelé Válečného kříže 1939–1945
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy
- Narození 5. ledna
- Narození v roce 1912
- Narození v Sasku-Anhaltsku
- Úmrtí v roce 1999
- Úmrtí 21. října
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na hřbitově v Litoměřicích
- Českoslovenští příslušníci francouzského letectva v období druhé světové války