Přeskočit na obsah

Elektromobil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Renault Zoe s dojezdem 400 km na jedno nabití (41 kWh baterie)[1] byl nejprodávanější elektromobil v Evropě v roce 2017[2]
Škoda Enyaq s 83 kWh kapacitou baterie, výkonem 225 kW ze dvou elektromotorů do všech čtyř kol a dojezdem 500 km je v prodeji od roku 2020.[3]

Elektromobil, elektroauto nebo elektrické vozidlo (EV) je motorové vozidlo na elektrický pohon. Pro skladování energie využívají běžné elektromobily obvykle baterie, existují však alternativy jako vodíkové palivové články. Baterie lze nabít v dobíjecí stanici nebo ze standardní elektrické zásuvky v budovách, garážích a parkovištích. Na kapacitě baterie elektromobilu závisí jeho dojezdová vzdálenost.

Díky dlouhodobě se snižující ceně a zvyšující se kapacitě lithium-iontových baterií, dle deníku The Economist nahradí elektromobily během 21. století spalovací motory.[4] Elektromobilita je spolu s obnovitelnou energií součástí dopravní infrastruktury, jež pomáhá zmírnit změny klimatu způsobené vlivem člověka. Není ale klimaticky neutrální.[5] Světoví výrobci včetně evropských Volkswagen Group (a Škoda Auto), Daimler AG (Mercedes-Benz), BMW,[6] Renault, Volvo Cars, americká Tesla, Ford a General Motors,[7] japonský Nissan,[6] Toyota,[8] Mazda[9] korejské Hyundai, Kia,[10] a také čínští výrobci[7] zahájili svoje elektrifikační strategie a přechod vývoje a výroby ze spalovacích motorů na bateriové elektromobily.[6]

Volkswagen ID.3

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v kategorii Elektromobily ve Wikizprávách.

Počátky elektromobility

[editovat | editovat zdroj]
Elektromobil v Anglii v roce 1895
Elektromobil La Jamais Contente (1899), první silniční dopravní prostředek, který dosáhl rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu
ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem roku 1835,[11] tedy přibližně 50 let před prvním automobilem se spalovacím motorem. Belgičan Camille Jenatzy překonal s elektromobilem La Jamais Contente ve tvaru připomínajícím doutník 29. dubna 1899 jako první na světě rychlost 100 km/h. Na počátku 20. století jezdilo v USA více elektromobilů než automobilů se spalovacím motorem. Poskytovaly totiž komfort a snadné ovládání. Klasické automobily se musely startovat klikou, byly velmi hlučné a složité na údržbu. Vše změnil až vynález elektrického startéru a hlavně sériová výroba modelu T Henryho Forda, který vytlačil elektromobily svou spolehlivostí, větším dojezdem a nízkou cenou. V roce 1902 zlepšil Thomas Edison baterii elektromobilů. Tou dobou je slovo elektromobil nejčastější (i častější než v době 100 let poté).[12]

Mezi první elektromobily vyvinuté na území českých zemí patří elektromobil Františka Křižíka z roku 1895 poháněný stejnosměrným elektromotorem o výkonu 3,6 kW napájeným olověným akumulátorem se 42 články. Ve svém třetím modelu s názvem Landaulet Křižík použil dva elektromotory o výkonu 2,2 kW, které byly umístěny v zadních kolech.

Dvacáté století

[editovat | editovat zdroj]

Další vzestup zájmu o elektromobily způsobily energetické krize v letech 1970 a 1980. V Československu byl elektromobil (s názvem EMA) vyvinut v roce 1971, tento projekt byl však na pokyn vládnoucí garnitury zastaven.[13] V 90. letech 20. století se v Evropě začaly sériově vyrábět elektromobily značek Citroën, Fiat, Peugeot, Renault a dalších. Z důvodu vysoké pořizovací ceny je provozovaly převážně velké státní podniky a instituce. Několik desítek těchto vozidel jezdí dnes v ČR a jsou převážně majetkem členů občanského sdružení Elektromobily.

Prvním novodobým prototypem v Československu byla tzv. Škoda Shortcut. Shortcut byl vyroben firmou EKOLO-Jaromír Vegr pro švýcarského zákazníka firmu SUNEL-Thomas Dinkel. Byl vyroben v jediném exempláři zkrácením karoserie Škoda Favorit vpředu i vzadu dle pokynů designera Václava Krále. Osazen byl sériový indukční motor převinutý na napětí 120 V a regulátor fy BRUSA (CH). Na vývoji elektromobilů se podílel i pobočný závod Škody Plzeň - Škoda Elcar v Ejpovicích na počátku 90. let 20. století. Zde bylo vyrobeno několik stovek vozidel Eltra na základě objednávky pana Bruno Frideze ze Švýcarska. Dalším vyvíjeným modelem byla Tatra Beta.

V roce 1990 pod mandátem nulových emisí státu Kalifornie v USA představila řada světových výrobců vlastní moderní elektrizovanou řadu vozidel. Jedná se například o tyto modely: General_Motors_EV1, Ford Ranger EV nebo Toyota RAV4 EV. Legendární EV1 byl na rozdíl od ostatních již od počátku koncipován jako elektromobil (ostatní byly přestavby běžných modelů). Legislativa zvýhodňující elektromobily byla záhy soudně napadena automobilkami a patřičné zákony byly zrušeny. Jelikož byla tato vozidla pronajímána, mohla být po skončení smluv stažena z provozu a následně byla z velké části zlikvidována. Několik málo kusů EV1 skončilo v muzeích, avšak nepojízdná, bez baterií, motoru i řídící elektroniky.[14]

Elektromobilová revoluce a růst

[editovat | editovat zdroj]
Pokles ceny akumulátorů umožnil dostupnost elektromobilů
Elektomobilovou revoluci iniciovala americká automobilka Tesla vedená podnikatelem Elonem Muskem
Nissan Leaf

Elektromobily byly v ústraní až do roku 2008, od kdy jejich prodeje postupně rostou. V roce 2015 společnost BMW oznámila, že bude elektrifikovat všechny své vozy během dalších 10 let.[15] Elektromobilovou revoluci iniciovala v desátých letech 21. století americká automobilka Tesla vedená jihoafricko-americkým inženýrem Elonem Muskem, který využil štědrou podporu pro elektrické vozy v USA.[16]

V roce 2017 tvořily elektromobily 1 % světového prodeje automobilů.[4] V roce 2018 zhruba 4,6 %.[17] Díky dlouhodobě se snižující ceně a zvyšující se kapacitě lithium-iontových baterií,[4] švýcarská banka UBS odhaduje, že v roce 2025 budou elektromobily tvořit 14 % prodejů aut a dle deníku The Economist nahradí elektromobily během 21. století spalovací motory.[4] Škoda Auto předpokládá, že v roce 2025 budou elektromobily tvořit zhruba 25% prodejů automobilů na trhu.[18]

Řada zemí zavedla budoucí datum, od kterého bude zakázán prodej spalovacích automobilů za účelem snížení znečištění výfukovými plyny a závislosti dopravní infrastruktury na fosilních palivech.[4] U Spojeného království a Francie je to např. rok 2040,[19] v Německu vláda plánuje konec prodeje spalovacích motorů na rok 2030.[20] V Norsku byla v roce 2017 díky štědrým podporám elektrických vozů a naopak penalizaci spalovacích více než polovina všech prodaných aut elektrifikovaná (čistě elektrické nebo hybridní).[19]

Exponenciální růst prodejů nabíjecích automobilů v největších trzích od roku 2011

Velký výrobce automobilů na světě, Volkswagen Group, jehož součástí je Škoda Auto, oznámil v roce 2017 postupný přechod ze spalovacích motorů na elektromobily a také, že všech 300 modelů všech dvanácti značek budou mít elektrickou verzi do roku 2030. Daimler AG, BMW, Nissan,[6] Toyota, Mazda,[9] Hyundai, Kia,[10] Renault, Volvo Cars, Ford, General Motors a čínští výrobci[7] zveřejnili do roku 2017 svoje vlastní elektrifikační strategie.[6]

Roku 2023 schválil Evropský parlament,[21] že nové automobily musejí být od roku 2035 bezemisní.[22] Zelená dohoda pro Evropu plánuje postupný přechod na elektromobilitu v členských státech Evropské unie.[23] Neúspěšný přechod na výrobu elektromobilů by mohl ohrozit evropský automobilový průmysl.[24]

V roce 2023 vyráběla Čína více než polovinu všech elektromobilů na světě.[25] Čína také ovládla produkci baterií do elektromobilů.[26]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Celkové náklady vlastnictví automobilu (TCO - Total cost of ownership) se skládají z ceny při nákupu vozu, nákladů na provoz (cena pohonných hmot, provozních kapalin, pneumatik, ale i oprav) a částky, o kterou se sníží hodnota vozu (vlivem stárnutí a opotřebení).

Nákup vozu

[editovat | editovat zdroj]

Tržní pořizovací cena elektromobilů je vyšší než srovnatelného spalovacího auta.[27][28] Kvůli vývoji cen na komoditním trhu se nepotvrdil[28] předpoklad, že celková cena vlastnictví elektromobilu (zahrnující pořizovací cenu, údržbu a provoz - elektřina/palivo) bude nižší[29] než cena vlastnictví spalovacích automobilů.[28] Nepotvrzuje se zatím předpoklad studie společnosti Bloomberg,[27] že elektromobily budou mít nižší pořizovací cenu již v roce 2025 nebo 2024.

Provozní náklady

[editovat | editovat zdroj]

U elektromobilů jsou provozní náklady i servis v roce 2022 stále větší než u aut se spalovacím motorem.[30][28] Vysoké provozní náklady způsobuje zejména omezená životnost baterie a tím náklady na její amortizaci (tj. nutnost koupě nové baterie po určité době).[28] Například Tesla Model 3 s pohonem zadních kol má záruku na baterii 8 let nebo 160 000 kilometrů (podle toho, co nastane dříve), přičemž „minimální kapacita baterie se po dobu záruky zachová přinejmenším na 70 % a cena nové baterie je kolem 400 000 Kč (ceny u jiných vozů mohou být nižší).[28]

Náklady na ujetí 1 km

[editovat | editovat zdroj]

Elektromobil spotřebuje na ujetí 100 km vzdálenosti zhruba 12 až 16 kWh elektřiny.[31] Dle studie z roku 2018 vychází provoz elektromobilu bez započtení amortizace baterie zhruba na 0,36 Kč na 1 km, ve srovnání s naftovým a benzínovým autem, jenž stojí 1,53 Kč, respektive 1,76 Kč na 1 km.[32] Jiná studie z roku 2017 udává náklady na provoz elektromobilu na 0,35 až 0,4 Kč za 1 km.[33] Náklady bez amortizace baterie jsou u elektrického autobusu 2 Kč, u naftového autobusu pak 9 Kč.[34] Do nákladů na ujetí 1 km je však nutné započítat ještě navíc amortizaci baterie, která je ve vzorovém příkladu (Tesla Model 3 na 160 000 km s cenou baterie 400 000 Kč) při maximálním možném nájezdu 2,50 Kč/km (při nižším nájezdu je amortizace vyšší).[28] Ceny baterií se u různých výrobců liší.[35]

Skladování energie

[editovat | editovat zdroj]

Cena lithium-iontových baterií se mezi lety 2010 a 2016 snížila o 73 % z 1000 dolarů za kilowatthodinu (kWh) kapacity na 273 dolarů za kWh, a dále se snižuje s odhadovanou cenou 74 dolarů za kWh kapacity na rok 2030.

Lithium-iontový akumulátor

[editovat | editovat zdroj]
Baterie elektromobilu Nissan Leaf

Moderní elektrická auta používají převážně lithium-iontové baterie ke skladování energie použité k pohonu svých elektromotorů, díky jejich vlastnostem jako cena, kapacita, rychlost nabíjení a energetická účinnost. Mimo to jsou vyvíjené i další formy skladování energie, které lze použít pro pohon elektrických aut.[4] Většina výrobců uvádí, že se při nabíjení nesmí nechat bez dozoru.[36] Tím se výrobce elektromobilu vzdává zodpovědnosti za případný požár, pokud celou dobu nebude nabíjení pod dozorem.

Pevný akumulátor

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Lithium-polymerový akumulátor.

Mezi nové technologie, u kterých se očekává komerční využití v automobilovém průmyslu, patří pevný akumulátor (tj. baterie s elektrolytem v pevném skupenství). Aktivní výzkum pevných baterií probíhá u několika výrobců a jejich vlastnosti mají umožnit dále zvýšený dojezd elektromobilů a značně snížená doba nabíjení. Širší komerční využití lze očekávat nejdříve během dvacátých let 21. století.[37][38] Mezi automobilky, jež investovaly do vývoje komerčních pevných baterií před rokem 2018, patří Volkswagen, BMW, Toyota a Hyundai.[39]

Palivové články

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vodíkový automobil.

Palivové články skladující energii v podobě vodíku jsou vyvíjeny jako alternativa k bateriím, avšak kvůli jejich nižší energetické efektivnosti a náročnosti výstavby infrastruktury pro výrobu a čerpání vodíku (ve srovnání s všudypřítomností elektrické sítě) se nedostaly do popředí automobilového průmyslu. Pro vývoj pohonu s využitím vodíku také lobbovaly ropné společnosti, neboť vodík lze získávat přímo z fosilních paliv. Mezi několik výrobců, kteří kromě bateriových elektromobilů prodávají také elektromobily s vodíkovými palivovými články v roce 2018, patří Toyota[40] Honda a Hyundai.[41] Jeden z hlavních zastánců vodíkových automobilů – Japonský výrobce Toyota – oznámil v červnu 2019, že na základě poptávky po bateriových elektromobilech orientuje Toyota svou výrobu na elektrifikaci skrze lithium-iontové baterie.[42]

Některá elektrická vozidla používají jako palivo methanol nebo ethanol (biolíh), případně ve směsi s vodou. Z paliva se nejprve pomocí vodní páry odštěpí vodík a ten pak vstupuje do palivových článků, které vyrábí elektrickou energii. Nevýhodou tohoto řešení je vznik nízkého množství oxidu uhličitého (ten se ale může spotřebovávat při výrobě paliva), výhodou je naopak to, že odpadá složitá manipulace s vodíkem.[43][44]

Nissan plánuje do roku 2020 uvést na trh automobil na ethanol, který používá palivové články s tuhými oxidy.[44] AIWays ve spolupráci s Rolandem Gumpertem a SerEnergy představili v roce 2018 první elektrické auto na methanol.[43]

Emise

[editovat | editovat zdroj]

Emise produkované jakýmkoli automobilem během jeho životnosti je třeba rozdělit na emise

  • z vlastní výroby automobilu (včetně akumulátoru)
  • z provozu automobilu (emise pocházející z výroby a distribuce energie či paliv, náhradních dílů a provozních kapalin)
  • z likvidace automobilu

Z výroby

[editovat | editovat zdroj]

Výroba baterie vytváří dle studie z roku 2017 zhruba 150 až 200 kg ekvivalentu CO2 za kilowatthodinu kapacity, což pro elektromobil se 100 kWh baterií (odpovídající luxusnímu automobilu) znamená 15 až 20 tun ekvivalentu CO2,[45] Autoři reportu dále zdůrazňují, že technologie pro výrobu baterií se rapidně vyvíjí ve prospěch bezemisní výroby a mimo to lze při výrobě baterií použít obnovitelnou či jadernou elektřinu, jež značně snižuje emise při výrobě baterií.[46] Výroba nového spalovacího auta podle informace z roku 2010 má uhlíkovou stopu zhruba 6 tun (u miniauta) až 35 tun CO2 (u luxusního automobilu).[47] Podle zprávy z 2017 výroba průměrného elektromobilu vytvoří kolem 8,8 tuny CO2, z čehož necelá polovina spadá na baterii; výroba průměrného spalovacího auta vytvoří kolem 5,6 tun CO2.[48]

Celý cyklus elektromobilu může reálně být kratší,[49] takže emise z výroby elektromobilů mohou být o to větší pro daný stejný časový úsek použití.

Z provozu

[editovat | editovat zdroj]

Elektromobily neprodukují svým provozem výfukové plyny a i se započítáním výroby elektrické energie ze „špinavějších“ zdrojů (např. hnědé uhlí) je v USA jejich bilance vlivu na životní prostředí lepší, než u automobilů se spalovacími motory.[50] Je však třeba započítat,že eletromobil se používá méně než auto se spalovacím motorem.[51] Firma ČEZ roku 2015 předpokládala, že v roce 2020 budou elektromobily dobíjené z běžné sítě nepřímo vypouštět do ovzduší o 73 % méně emisí CO2 (44 g/kWh) než běžný automobil B-segmentu (164 g/kWh).[52] V roce 2008 to bylo o 42 % méně (95 g/kWh).

Dle studie z roku 2017, i v případě, že je elektroauto nabito elektřinou vytvořenou pouze spalováním fosilních paliv, tak je pro jeho jízdu potřeba značně menší množství fosilních paliv než u spalovacího motoru, neboť spalovací motor použije o třetinu více energie na jednotku ujeté vzdálenosti než výroba elektřiny z fosilních paliv a následné nabití a jízda elektromobilem. V případě nabíjení elektřinou z jaderných i obnovitelných zdrojů jsou emise skleníkových plynů a uhlíková stopa téměř nulové.[48] The Guardian uvádí, že v roce 2020 se očekává, že za ujetý kilometr přímo a nepřímo benzinové auto vytvoří 125 gramů CO2, elektromobil nabitý elektřinou vyrobenou pouze spalováním ropy vytvoří 91 gramů CO2, elektromobil nabitý z energetického mixu EU 57 gramů, z jaderných zdrojů vytvoří 2 gramy CO2 a elektromobil nabitý z obnovitelných zdrojů nemá provozní emise.[48]

Evropská agentura pro životní prostředí roku 2016 vydala zprávu, podle které emise CO2 z paliv na výrobu průměrného energetického mixu EU použitého při jízdě elektromobilem jsou nižší než emise CO2 vytvořené v průměru provozem spalovacích automobilů na kilometr jízdy.[53]

Z likvidace

[editovat | editovat zdroj]

Problematika recyklace baterií zatím není dostatečně řešena.[54]

Celkově

[editovat | editovat zdroj]

Elektromobily během svého životního cyklu mohou produkovat více ekvivalentu uhlíkových emisí než automobily se spalovacím motorem.[55] Celkové emise elektromobilů a aut se spalovacími motory jsou totiž srovnatelné při energetických emisích 500 g/kWh.[56] V květnu 2022 vydal Green NCAP první část studie LCA: Jak udržitelné je vaše auto,[57] podle které má nejnižší emise v celkovém životním cyklu Škoda Octavia Combi s dieselovým motorem 2,0 TDI,[58] která se umístila z 61 vozů na prvním místě i před plně elektrickými i hybridními automobily (včetně malého elektrického Fiat 500e). NCAP ve výpočtech vycházel z předpokladu, že dané vozy jsou provozovány po dobu 16 let, během kterých najedou 240 tisíc kilometrů.[59][chybí lepší zdroj] Proto je ekologické nakupovat ojeté elektromobily.[60] Nepotvrdily se tak zatím dřívější předpoklady až polovičních emisí skleníkových plynů elektrických vozů oproti vozům spalujícím fosilní paliva vydaných v předchozích letech.[61][62][63] Nadpoloviční jsou emise elektromobilů ale například v Polsku.[64] Nadpoloviční jsou i v Číně či Indii.[65]

Další druhy emisí

[editovat | editovat zdroj]

Řada světových měst řeší čistotu ovzduší (například emise oxidů dusíku) ve prospěch veřejného zdraví obyvatel postupnými zákazy vjezdu dieselových a benzínových aut, což se nevztahuje na elektromobily.[66]

Studie OECD[67] roku 2018 modelově analyzovala obsah nevýfukových emisí u vozů s bateriovým elektrickým pohonem a vozů se spalovacím motorem – tj. produkci prachových částic pocházejících z opotřebení silnice, pneumatik (roste s hmotností vozu, a tak je větší u elektromobilů) a vznikajících při brzdění (díky rekuperaci menší u elektromobilů o 25 % až 95 % podle různých zmíněných studií a k výpočtu použito snížení o 75 %):

Celkový obsah prachových částic v nevýfukových emisích vozů[67]
Vůz se spalovacím motorem (1453 kg) Elektromobil s dojezdem 160 km (1517 kg) Elektromobil s dojezdem 480 km (1949 kg)
částice PM2,5 0,0121–0,0165 g/km 0,0100–0,0147 g/km (−12.8%) 0,0115–0,0169 g/km (+2.6%)
částice PM10 0,0296 g/km 0,0243–0,0244 g/km (−17.8%) 0,0270–0,0276 g/km (−6.5%)

Je třeba poznamenat, že výrobci elektromobilů postupně navyšují dojezd elektromobilů (aby se vyrovnal dojezdu aut se spalovacími motory) a tím i jejich hmotnost (emise). Roku 2020 měla většina elektromobilů dojezd 320 až 640 km (Tesla Model S s hmotností 2250 kg).[68]

Roku 2023 ukázala studie z reálného provozu, že elektromobily produkují o 20 % více emisí z pneumatik než srovnatelná auta se spalovacími motory.[69] Tomu odpovídá i to, že se pneumatiky na elektromobilech opotřebovávají o 20 % rychleji.[70]

Dojezd a dobíjení

[editovat | editovat zdroj]
Nabíjení ve městě
Sportovní elektromobil od chorvatského výrobce Rimac Automobili s výkonem 1408 kW má dojezd až 650 km se 120 kWh baterií.[71]
Související informace naleznete také v článku Dobíjecí stanice.

Dojezd elektromobilu závisí na kapacitě akumulátoru. Roku 2020 se dojezdy elektromobilů pohybují převážně v rozsahu 200 až 600 km.[68] Při teplotách −15 °C je ale dojezd zhruba o třetinu nižší.[72][73][74]

Elektromobily lze nabíjet z jakýchkoliv zásuvek[75][76] v budovách, garážích apod. Využít se dá běžné 230 V zásuvky, kde je nevýhodou je vysoká časová náročnost, nebo vícefázové 16 A zásuvky. Hodina dobíjení z vícefázové zásuvky zvýší dojezd elektromobilu až o 55 km.[77] Další variantou je využití nabíjecích stanic, jejichž infrastruktura se rapidně rozšiřuje ve městech, v blízkosti silnic, v hromadných garážích apod.

Dne 13. května 2011 byla otevřena první dobíjecí stanice pro elektromobily v kraji Vysočina a zároveň v celé republice. Nachází se na 96. km dálnice D1.[78] Volkswagen Group se spolu se automobilkami BMW, Daimler AG a Ford podílí na společném projektu pro výstavbu rychlonabíjecí vysokovýkonné sítě na důležitých evropských silnicích. V Česku má na základě této iniciativy do roku 2020 vzniknout 1200 nabíjecích stanic.[79]

Skupina ČEZ provozuje v Česku síť nabíjecích stanic. Počet těchto stanic byl zhruba 85 v listopadu 2017 a do roku 2020 by se měl rozšířit o dalších 63.[80]

Dobíjení akumulátorů lze provádět vysokým stejnosměrným napětím a vysokým proudem řádově v desítkách minut (výkon cca 100 kW). V tomto případě jde o rychlonabíječky (např. Superchargery od automobilky Tesla), kterých je v České republice spíše méně. V květnu 2012 se šest světových automobilových koncernů dohodlo na jednotném rozhraní pro rychlodobíjení.[81]

Stále se rozšiřující síť nabíjecích stanic snižuje problém omezeného dojezdu některých elektromobilů. K říjnu 2019 bylo podle databáze Ministerstva průmyslu a obchodu v České republice 237 veřejných stanic,[82] ale celkem je okolo 470 stanic. Celkový počet 470 stanic zahrnuje všechny dobíjecí stanice pro elektromobily, které jsou veřejně přístupné (veřejné dobíjecí stanice) a stanice, které jsou přístupné za určitých podmínek širšímu okruhu uživatelů (např. hotely, restaurace, sportoviště). Nejsou zahrnuty však dobíjecí stanice, které jsou určeny jen pro firemní zaměstnance. Mapu dostupných nabíjecích stanic pro elektromobily v ČR lze nalézt např. v aplikaci nabijto.cz. [83]

Výrobní materiály a recyklace

[editovat | editovat zdroj]

Elektromobil potřebuje několikanásobně více minerálů než automobil se spalovacím motorem, což díky nutnosti těžby zasahuje více životní prostředí.[84]

Komponenty elektromobilů jako magnety elektromotorů a některé typy baterií používají kovy vzácných zemin, jejichž těžba má často společenské i environmentální dopady a je náročná kvůli jejich vzácnosti. Těžba těchto materiálů i pro spotřební elektroniku jako laptopy či telefony je politicky kontroverzní a výrobci jako řešení vyvíjí baterie s chemickým složením, které mají za cíl minimalizovat potřebu pro vzácné kovy ve výrobě. K těmto patří např. společnosti Samsung SDI a LG Chem vyvíjející baterie, jež využívají nikl místo kobaltu. Mezi další již testované alternativy patří nikl-zinková baterie, která využívá běžné kovy a stabilnější materiály bez oxidu hořečnatého, kadmia, manganu a kobaltu pro baterie s houbovitými silikonovými elektrodami.[85]

Recyklace baterií s prošlou životností je vznikající trh se značnými zdroji materiálů na výrobu nových baterií od 20. let 21. století.[86][87]

Pohon

[editovat | editovat zdroj]

První pokusy o elektromobil pochází z roku 1835 (48 let před vynálezem benzínového motoru) nezávisle na sobě v Itálii a Nizozemí. Na přelomu 19. a 20. století představil v Čechách František Křižík elektrický vůz Laurin & Klement a pracoval na něm i Ferdinand Porsche. Ještě v roce 1900 jezdilo v USA více elektromobilů, než vozů se spalovacím motorem. Rychlost 100 km/h pokořil jako první elektromobil. Všechny zmíněné elektromobily používaly olověný akumulátor, takže měly krátký dojezd a vysokou hmotnost.[88] Rozvoj elektromobilů umožnily pokroky v regulaci provozu motorů (střídač) a hromadná výroba laciných a velmi silných neodymových magnetů.

Dříve byl na výběr pohonu elektromobilů stejnosměrný (běžně označováno jako DC motor) nebo střídavý (AC motor) motor. Novým typem je elektronicky komutovaný motor (EC motor), který pomocí elektronického řídícího systému dosahuje vysokých výkonů i účinnosti.[89] Konkrétně je používán asynchronní motor a třífázový synchronní motor, často s permanentními magnety, případně jejich variace.[88]

Další technologie

[editovat | editovat zdroj]

Moderní elektromobily mohou nejen jezdit, ale také poskytovat energii pro domácnosti a elektrickou síť díky technologiím V2L, V2H a V2G. V2L (Vehicle-to-Load) umožňuje využít baterii elektromobilu k napájení externích zařízení, jako jsou spotřebiče nebo nářadí. Tato funkce je užitečná například při kempování nebo během výpadku elektrické energie. V2H umožňuje použít energii z baterie elektromobilu k napájení domácnosti. Může sloužit jako záložní zdroj při výpadcích proudu nebo ke snížení nákladů na elektřinu během špiček. V2G umožňuje elektromobilům vracet energii zpět do elektrické sítě. Tímto způsobem mohou pomáhat stabilizovat síť a majitelé elektromobilů mohou vydělávat prodejem přebytečné energie. Tyto technologie budoucnosti nám jednou mohou pomoci stabilizovat elektrickou síť.[90]

Nevýhody

[editovat | editovat zdroj]

Nevýhody elektromobilů oproti autům se spalovacími motory jsou následující:

  • vyšší pořizovací cena (i u ojetých automobilů)[91]
  • vyšší hmotnost[92] (při stejném výkonu) a tak i často větší hluk oproti novým autům se spalovacím motorem[93]
  • kratší dojezd[94][chybí lepší zdroj]
  • menší spolehlivost - nutnost více oprav[95][chybí lepší zdroj]
  • nutnost karantény (například 2 dny),[96] když je podezření na poškození baterie (až poté je možno zahájit opravu). Méně snadné hašení požárů.[97]
  • vyšší emise při výrobě, které se provozem vyrovnají celkovým emisím pro auta se spalovacími motory po nájezdu 60 až 120 tisíc km,[98][99] takže je často z hlediska emisí lepší nejprve ukončit životní cyklus auta se spalovacím motorem, než si ihned pořídit elektromobil (či jakýkoli jiný automobil).[zdroj?]
  • rychlejší opotřebení pneumatik,[100][101] což způsobuje i větší nevýfukové emise[zdroj?]
  • ztráta akceschopnosti (v případě katastrof, války)[102]
  • díky bateriím umístěným v podlaze elektromobilu (zvýšené podlaze) je nutno zvýšit strop (zvětšit ale odpor vzduchu), pokud se konstrukce má vyrovnat s nižší vnitřní výškou pro sezení[zdroj?]
  • elektomobily způsobují v poměru ke kumulativnímu nájezdu zhruba dvakrát více úmrtí chodců než auta se spalovacím motorem[103]

Typy elektrických vozů

[editovat | editovat zdroj]

Elektrobus

[editovat | editovat zdroj]
Elektrobus Rampini-Siemens, vybavený možností nabíjení z trolejbusového trakčního vedení, při předvádění s cestujícími v Pardubicích

Jednou z variant elektromobilu je i elektrobus, elektrický autobus. První elektrobus na pravidelné lince jezdil v Santa Barbaře v Kalifornii, první evropský elektrobus na pravidelné lince jezdil ve Znojmě. Vyvinula jej společnost ČAS-service (též jeho provozovatel) s využitím karoserie trolejbusu Škoda 21Tr. Výrobce plánoval od roku 2004 výrobu i pro další dopravce, avšak vzhledem k dotační politice Ministerstva dopravy ČR, které dopravci v rámci programu obnovy vozidel přispívala 30 až 40 % na trolejbusy a nízkopodlažní autobusy, zatímco dotaci na elektrobusy údajně neumožňuje, nebyla výroba zahájena.[104] V roce 2008 již je v dotačním programu na vozidla MHD obsažena fixní dotace 1,2 milionu Kč na nízkopodlažní elektrobus délky do 11 metrů, s fixním navýšením 0,6 milionu za elektrický pohon.[105]

V roce 2010 vyrobila elektrobus i společnost SOR Libchavy a označila jej jako SOR EBN 10,5. Tyto elektrobusy jezdí v provozu v Ostravě[106] a ve Vysokých Tatrách. v roce 2016 přišel SOR s novým modelem elektrobusu SOR NS 12 electric je to nástupce předchozích modelů od sor a může se pochlubit velkému prostoru pro cestující díky to mu že baterie byly přesunuty na střechu elektrobusu. bateriové koše jsou od firmy EVC group. Kromě SORu vyrábí elektrobusy v České republice firma EVC Group, která i dodává bateriové boxy do zmíněných elektrobusů SOR, dále pak přestavuje na elektrický pohon midibus slovenského výrobce Rošero.[107]

V Evropě jsou další výrobci, např. Solaris nebo italská společnost BredaMenarinibus.

Elektrický motocykl

[editovat | editovat zdroj]
Elektrický motocykl značky Zero Motorcycles
Související informace naleznete také v článku Elektrický motocykl.

Elektrická kapotovaná tříkolka

[editovat | editovat zdroj]
Elektrická kapotovaná tříkolka, na obrázku model v provedení od projektu elBlesk

Moderní přístup k elektromobilitě často uvažuje menší vozy s nízkou celkovou spotřebou energie a z toho plynoucí levný a ekologický provoz. Jedním ze zástupců takové úvahy jsou například elektrické kapotované tříkolky, které nabízí dvě místa k sezení a často omezený nákladový prostor. Hlavní myšlenkou zmíněných tříkolek je poskytnout pohodlnou dopravu po městských a příměstských částech. Na krátké vzdálenosti taková vozidla poskytují dostatečný komfort a vzhledem k rozměrům nabízí výhodu v parkovacích možnostech, kdy lze navíc parkovat na podélném stání v kolmém směru. Nespornou výhodou je pak možnost dobíjení z klasických zásuvek 230V s časem nabíjení pohybujícím se mezi 1 až 8 hodinami v závislosti na použitém typu baterií. Náklady na ujetý jeden kilometr se pak mohou dostat i pod deset haléřů (10 Kč/100 km).

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

I malá nehoda, která způsobí drobné poškození akumulátoru, může znamenat, že je auto na odpis (neopravitelně poškozené), což narušuje představy o udržitelnosti, pozitivního vlivu na životní prostředí a cirkulární ekonomice. Důvodem je skutečnost, že vyrobení elektromobilu produkuje mnohem vyšší emise CO2 než u vyrobení spalovacího auta, a teprve později se u elektromobilu kompenzují tím, že má nižší emise při ježdění. Pokud je však elektroauto vyřazeno s malým nájezdem kilometrů, ke kompenzaci nedojde a elektroauto je větší zátěží pro životní prostředí, než automobil na fosilní paliva.[108]

Mezi nejdůležitější suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů patří lithium, nikl, kobalt a grafit.[26] Těžba niklu v povrchových dolech je jednou z hlavních příčin kácení tropických deštných lesů v Indonésii, která je největším světovým producentem niklu.[109][110] Při těžbě kobaltu v Kongu, které dodává více než dvě třetiny kobaltu na světě,[111] jsou káceny deštné lesy a využívána dětská práce.[112]

Motorsport

[editovat | editovat zdroj]
Druhá generace monopostu Formule E v březnu 2019
Související informace naleznete také v článku Formule E.

Elektromobily závodí v kategorii formulí již do roku 2014. Závody Formula E se konají po celém světě a účastní se jich speciální elektromobily určené pro okruhové závody.[113] Generálním partnerem a také společností zajišťující nabíjení závodních vozů je ABB.[114] Těchto závodů se účastní Jaguar, BMW, Mercedes-Benz, Nissan, DS, Porsche a Audi.[115][116]

6 Největších Výhod a Nevýhod Elektromobilů.[117] Od roku 2018 se jezdí i mistrovství světa cestovních elektromobilů.[118]

V roce 2020 vzniklo také rallye elektromobilů, které se nazývá EXTREME E.[119] První automobilka, která se tohoto rallye účastnila byla automobilka Cupra se svým novým SUV. Tyto závody se budou konat na místech, kde teploty dosahují nejextrémnějších hodnot a také na místech, ktará jsou negativně ovlivněna činností člověka a změnami klimatu - závod se tedy pojede na ledovcích, v poušti nebo v pralese.[120] Tyto závody bude vysílat Discovery channel. První ročník se bude konat v roce 2021. Cílem organizátorů je také vytvořit moderní závod, který by do aktivit a závodu zapojil i fanoušky, například přes interaktivní aplikaci. Tento závod má bát i genderově vyvážený, proto za každý tým musí nastupovat jeden jezdec a jedna jezdkyně. Ve zbytku týmu (mechanici, technici apod.) musí být také zastoupena obě pohlaví stejnou měrou.[121]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ALLAN, Lawrance. Refreshed 2017 Renault Zoe gets 250-mile range [online]. AutoExpress, 2016-09-29 [cit. 2016-10-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Renault Zoe still dominates Europe electric-car sales; longer range boosts sales.
  3. ↑ Nick Gibbs. Skoda's Vision iV electric concept has self-driving tech. europe.autonews.com. Crain Communications. 4. březen, 2019.
  4. ↑ a b c d e f The death of the internal combustion engine. The Economist. 12. srpna 2017.
  5. ↑ Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec. medium.seznam.cz [online]. [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Christoph Rauwald. VW to Build Electric Versions of All 300 Models by 2030. Bloomberg. 12. září 2017.
  7. ↑ a b c Factbox: Automakers get serious about electric cars (anglicky). Reuters. 18. listopadu 2017.
  8. ↑ MASAAKI KUDO. Toyota and Panasonic to build electric car batteries together. Nikkei Asian Review. JANUARY 20, 2019.
  9. ↑ a b Toyota and Mazda Are Teaming Up to Make Electric Car Tech (anglicky). Fortune. 28. září, 2017
  10. ↑ a b Sohee Kim. Hyundai Bolsters Electric Car Lineup to Narrow Gap With Rivals (anglicky). Bloomberg. 13. prosince 2017.
  11. ↑ Elektromobily.org. Elektromobily minulosti a budoucnosti [online]. Elektromobily.org [cit. 2015-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  12. ↑ [1] Ngram viewer: electric car
  13. ↑ Pořad První byla Ema z cyklu České televize Zašlapané projekty, dostupné online (2009).
  14. ↑ Dokumentární film Kdo zabil elektromobil? / Who Killed the Electric Car? 2006
  15. ↑ VOŘÍŠEK, Martin. BMW chce během následujícího desetiletí elektrifikovat všechny své modely [online]. OEnergetice.cz, 2015-06-30 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ BRIAN DEAGON. 9/18/2017. Tesla-Led Electric Car Revolution Sets Stage For Mass Disruption. investors.com.
  17. ↑ All-electric car market share on the rise worldwide. 13. prosinec 2018.
  18. ↑ Volker Koerdt. Bis 2020 bringt Skoda 19 neue Modelle (německy). autozeitung.de. 03.07.2018.
  19. ↑ a b Camilla Knudsen, Alister Doyle. Norway powers ahead (electrically): over half new car sales now electric or hybrid. Reuters. 3. ledna 2018.
  20. ↑ Shehab Khan. Germany pushes to ban petrol-fuelled cars within next 20 years. independent.co.uk. 10. října 2016.
  21. ↑ [2] hlasování 12. ze dne 14.2.2023 (A9-0150/2022)
  22. ↑ https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20230210IPR74715/fit-for-55-zero-co2-emissions-for-new-cars-and-vans-in-2035 - Fit for 55: zero CO2 emissions for new cars and vans in 2035
  23. ↑ Rada EU přijala předpis o rozšíření dobíjecích stanic pro elektroauta. Novinky.cz [online]. 26. července 2023. Dostupné online. 
  24. ↑ Evropský automobilový průmysl upadá a může si za to podle expertů sám. Seznam Zprávy [online]. 13. září 2024. Dostupné online. 
  25. ↑ Evropa si přiznává „zelenou“ závislost na Číně. Může být nebezpečná, varuje expert. Euractiv [online]. 27. července 2023. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Bateriím do elektromobilů vládne Čína. Evropská šance možná leží v Srbsku. Euractiv [online]. 18. října 2023. Dostupné online. 
  27. ↑ a b Electric Cars May Be Cheaper Than Gas Guzzlers in Seven Years. Bloomberg. 22. březen 2018.
  28. ↑ a b c d e f g KILIÁN, Karel. Elektromobilita není pro chudé. Za výměnu baterií v Tesle Model 3 zaplatí majitelé třetinu ceny nového vozu. VTM.cz [online]. Czech News Center, 2022-05-12 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ Lithium-ion-battery-costs-and-market Archivováno 5. 10. 2019 na Wayback Machine.. Bloomberg. 5. červen, 2017.
  30. ↑ https://www.autoforum.cz/predstaveni/mytus-o-dalsi-velke-vyhode-elektrickych-aut-definitivne-padl-realitou-je-pravy-opak/ - Mýtus o další velké výhodě elektromobilů definitivně padl, realitou je pravý opak
  31. ↑ Jaké jsou provozní náklady elektromobilu? Archivováno 15. 2. 2017 na Wayback Machine.. ekobonus.cz. E.ON. 10.10.2011.
  32. ↑ Vše, co potřebujete vědět o nabíjení elektromobilů. alza.cz. 3. ledna 2018.
  33. ↑ Jaká je reálná spotřeba elektromobilu?. elektrickevozy.cz.
  34. ↑ Třinec v ČR vládne elektromobilitě, převzal deset elektrobusů. Martin Wagenknecht 13. 03. 2017.
  35. ↑ Tajemství automobilek: Kolik stojí baterie do elektromobilů? Ceny jsou závratné. TV Nova [online]. The Associated Press, 2023-09-15 [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ Upozornění na nebezpečí při nabíjení akumulátorů [online]. Dostupné online. 
  37. ↑ DOMENICK YONEY. Nissan Says Development Of Solid-State Batteries “Practically A Zero”. insideevs.com. 6. dubna 2018
  38. ↑ Will solid-state batteries power us all?. The Economist. 16. října 2017.
  39. ↑ Fred Lambert. Volkswagen becomes latest automaker to invest in solid-state batteries for electric cars. electrek.co. 22. červen 2018.
  40. ↑ Norihiko Shirouzu. Hydrogen fuel-cell car push 'dumb'? Toyota makes a case for the Mirai. Reuters. 6. října 2017.
  41. ↑ Audi und Hyundai kooperieren bei Brennstoffzelle Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine. (německy). Handelsblatt. 20.06.2018.
  42. ↑ Kevin Buckland, Naomi Tajitsu. Toyota speeds up electric vehicle schedule as demand heats up (anglicky). Reuters. 7. června 2019.
  43. ↑ a b ŠABLATURA, Jan. Elektrický pohon, přitom dlouhý dojezd a palivo podobné benzínu: Auta s metanolovými články. VTM.cz [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. 
  44. ↑ a b Nissan takes a different approach to fuel cells: ethanol. Green Car Reports [online]. [cit. 2019-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ https://www.ivl.se/english/startpage/top-menu/pressroom/press-releases/press-releases---arkiv/2017-06-21-new-report-highlights-climate-footprint-of-electric-car-battery-production.html - New report highlights climate footprint of electric car battery production
  46. ↑ IVL comments to reactions in media on battery study. www.ivl.se. 2017-07-03.
  47. ↑ Mike Berners-Lee a Duncan Clark. What's the carbon footprint of ... a new car?. The Guardian. 23. září 2010.
  48. ↑ a b c Seán Clarke. How green are electric cars?. The Guardian 21. prosinec 2017.
  49. ↑ Elektromobily mají pomáhat životnímu prostředí. Jejich majitelé je ale střídají třikrát rychleji než spalováky. www.portalridice.cz [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. 
  50. ↑ http://pubs.aeaweb.org/doi/pdfplus/10.1257/aer.20150897 - Are There Environmental Benefits from Driving Electric Vehicles? The Importance of Local Factors
  51. ↑ New study finds electric vehicles are driven less than gas cars. techxplore.com [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  52. ↑ Elektromobilita | Skupina ČEZ [online]. m.elektromobilita.cz [cit. 2015-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-08. 
  53. ↑ https://www.eea.europa.eu/publications/electric-vehicles-in-europe/download - Electric vehicles in Europe, str. 45
  54. ↑ GARDINER, Joey. The rise of electric cars could leave us with a big battery waste problem. The Guardian [online]. 2017-08-10 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Batteries can be part of the fight against climate change - if we do these five things. „the main reason why electric vehicles can generate more carbon emissions over their lifecycle – from procurement of raw materials to manufacturing, use and recycling – than petrol or diesel cars“ Světové ekonomické fórum. 28. listopadu 2017.
  56. ↑ COX, Brian; BAUER, Christian; MENDOZA BELTRAN, Angelica; VAN VUUREN, Detlef P.; MUTEL, Christopher L. Life cycle environmental and cost comparison of current and future passenger cars under different energy scenarios. S. 115021. Applied Energy [online]. 2020-07. Roč. 269, s. 115021. Dostupné online. ISSN 0306-2619. DOI 10.1016/j.apenergy.2020.115021. (anglicky) 
  57. ↑ Life Cycle Assessment (LCA): How Sustainable is Your Car. Green NCAP [online]. 2022-04-22 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ ŠVEHLA, Jaroslav. dTest: Životní cyklus automobilů. dtest.cz [online]. 2022-04-28 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  59. ↑ PROKOPEC, Petr. Organizace podřízená EU dala facku Bruselu, Škoda Octavia TDI je podle testu čistší než elektromobily. Autoforum.cz [online]. 2022-04-22 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  60. ↑ When buying an EV increases your carbon footprint. techxplore.com [online]. [cit. 2023-08-29]. Dostupné online. 
  61. ↑ https://www.theicct.org/publications/EV-battery-manufacturing-emissions - Effects of battery manufacturing on electric vehicle life-cycle greenhouse gas emissions
  62. ↑ https://www.mmspektrum.com/clanek/stridave-stejnosmerne-nazory-na-elektromobilitu-3-dil-energeticky-mix-ceske-republiky.html - Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky
  63. ↑ EEA Europe
  64. ↑ Ecological impact of vehicles: A comparative study within the Czech Republic and other Visegrad 4 countries. www.sciencedirect.com [online]. [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  65. ↑ A GLOBAL COMPARISON OF THE LIFE-CYCLE GREENHOUSE GAS EMISSIONS OF COMBUSTION ENGINE AND ELECTRIC PASSENGER CARS. www.team-bhp.com [online]. [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  66. ↑ Aria Bendix. 15 major cities around the world that are starting to ban cars. businessinsider.com. 12. leden 2019.
  67. ↑ a b https://www.oecd-ilibrary.org/sites/e1bc711b-en/index.html?itemId=/content/component/e1bc711b-en – The implications of electric vehicle uptake for non-exhaust emissions
  68. ↑ a b https://fdrive.cz/clanky/realny-dojezd-elektromobilu-ve-velkem-testu-delsi-nez-ten-udavany-5463 – Reálný dojezd elektromobilů? Ve velkém testu delší než ten udávaný
  69. ↑ Hidden costs: Electric vehicle tires emit 20% more pollution. www.earth.com [online]. [cit. 2023-09-05]. Dostupné online. 
  70. ↑ Why electric vehicle tires wear out faster. www.newsnationnow.com [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  71. ↑ SNYDER, John Beltz. Rimac C_Two is a next-gen EV hypercar from Croatia. Autoblog. US: March 6, 2018. Dostupné online [cit. March 30, 2018]. 
  72. ↑ https://www.masterresource.org/electric-vehicles/energy-usage-cost-gasoline-vs-electric/ - Gasoline vs. Electric Cars: Energy Usage and Cost
  73. ↑ KRATOCHVÍL, Martin. Elektrická auta mají v mrazu velký problém. Výrobci o něm raději mlčí. Deník [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  74. ↑ https://www.geotab.com/blog/ev-range/ - To what degree does temperature impact EV range?
  75. ↑ Jak na domácí nabíjení elektromobilu. ecoFuture.cz [online]. 2018-03-12 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  76. ↑ SVATOŠ, Patrik. Nabíjíme elektromobil: domácí 230V zásuvka. fDrive.cz [online]. 2017-03-15 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. 
  77. ↑ BŘEZINOVÁ, Jana. Kolik stojí nabíjení elektromobilů? [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  78. ↑ ČTK. Vysočina má první dobíjecí stanici pro elektromobily [online]. Třebíčský deník, 2011-05-18 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  79. ↑ Představuje se Vision E, v roce 2020 z něj bude první škodovka na baterie [online]. iDNES.cz, 2017-04-18 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. 
  80. ↑ Elektromobilita ČEZ rozšíří síť rychlého dobíjení o 63 stanic z dalšího evropského grantu [online]. elektromobilita.cz [cit. 2017-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01. 
  81. ↑ maž. Elektromobily budou mít jednotné rozhraní pro rychlonabíjení. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-05-09 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  82. ↑ Seznam veřejných dobíjecích stanic — stav k 31. 10. 2019 | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. 
  83. ↑ Nabijto.cz [online]. www.nabijto.cz [cit. 2019-07-29]. Dostupné online. 
  84. ↑ https://techxplore.com/news/2022-01-demand-rare-minerals-metals-eco-dilemma.html - Demand for rare minerals and metals creates eco-dilemma
  85. ↑ Carmakers’ electric dreams depend on supplies of rare minerals. The Guardian. Karl West. 29. červenec 2017.
  86. ↑ Recycling lithium-ion batteries from electric vehicles. Nature. 06 November 2019.
  87. ↑ China scrambles to tap EV battery recycling opportunity. Nikkei Asian Review. APRIL 04, 2019.
  88. ↑ a b Škoda: Jak funguje elektrický motor?
  89. ↑ Jaký je rozdíl mezi AC, DC a EC motory?. E-konstruktér [online]. Petr Filip, 2017-12-14 [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. 
  90. ↑ EVmagazin.cz [3]
  91. ↑ Cena ojetých elektromobilů je dvojnásobná proti autům se spalovacím motorem. www.auto.cz [online]. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. 
  92. ↑ YIRKA, Bob. Researchers suggest electric vehicles need to be made lighter. techxplore.com [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ Tichý provoz elektromobilů je mýtus. Tesly jsou v průměru hlučnější než Škodovky. www.autosalon.tv [online]. [cit. 2023-08-01]. Dostupné online. 
  94. ↑ Němci změřili skutečný dojezd už 57 elektromobilů při dálniční jízdě. I ve 130 km/h je to tragédie. www.autoforum.cz [online]. [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. 
  95. ↑ https://www.autoforum.cz/predstaveni/iluze-o-dalsi-velke-vyhode-elektromobilu-padla-skutecnosti-je-pravy-opak/ - Iluze o další velké výhodě elektromobilů padla, ve skutečnosti platí pravý opak
  96. ↑ DVOŘÁK, František. Příprava na elektromobilitu: prodejci budují karantény a obří powerbanky. iDNES.cz [online]. 2019-11-11 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ Na lodi u nizozemských břehů se vznítil elektromobil. Posádka se zachraňovala skokem do vody. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. 
  98. ↑ ELLINGSEN, Linda Ager-Wick; SINGH, Bhawna; STRØMMAN, Anders Hammer. The size and range effect: lifecycle greenhouse gas emissions of electric vehicles. S. 054010. Environmental Research Letters [online]. 2016-05-01. Roč. 11, čís. 5, s. 054010. Dostupné online. DOI 10.1088/1748-9326/11/5/054010. (anglicky) 
  99. ↑ PROKOPEC, Petr. Němci spočítali, jak moc jsou elektromobily ekologické proti dieselům a spol. Výsledky překvapily. autoforum.cz [online]. 2018-03-21 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  100. ↑ Elektromobily "žerou" pneumatiky, zlobí se někteří řidiči. Popsali, jak často je musí měnit. tn.nova.cz [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  101. ↑ More Efficient, Less Polluting Tires Are Essential For Electric Vehicles Says ENSO. www.forbes.com [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  102. ↑ GROHMANN, Jan. Elektromobilita: Ukázková kolektivní stupidita. armadninoviny.cz [online]. 2021-07-05 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  103. ↑ Electric cars more likely to hit pedestrians than petrol vehicles, study finds. amp.theguardian.com [online]. [cit. 2024-05-26]. Dostupné online. 
  104. ↑ Jaromír Vegr: Elektromobily – historie a současnost Archivováno 17. 11. 2012 na Wayback Machine., čtvrtletník Pro-Energy, č. 3/2008, str. 44—50; o elektrobusech na str. 50
  105. ↑ Program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy Archivováno 11. 10. 2008 na Wayback Machine., Ministerstvo dopravy ČR, Pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu v rámci Programu obnovy vozidel veřejné autobusové dopravy v roce 2008[nedostupný zdroj], str. 3
  106. ↑ SOR EBN10,5 [online]. Mhd-ostrava.cz [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. 
  107. ↑ EVC MIDIBUS [online]. EVC Group [cit. 2013-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-08. 
  108. ↑ MICHÁLEK, Matěj. Přibývá elektroaut odepsaných kvůli nepatrným závadám. Na vině jsou výrobci. Seznam Zprávy [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  109. ↑ EU faces green dilemma in Indonesian nickel. Deutsche Welle. 16. července 2024. Dostupné online. 
  110. ↑ Niklová horečka: Indonésie ovládla trh, Čína diktuje tempo. Hrot [online]. 30. července 2024. Dostupné online. 
  111. ↑ Rozmach elektromobilů je závislý na kobaltu. Získat ho dostatek je problém. Novinky.cz [online]. 23. května 2018. Dostupné online. 
  112. ↑ How 'modern-day slavery' in the Congo powers the rechargeable battery economy. National Public Radio. 1. února 2023. Dostupné online. 
  113. ↑ The Official Home of Formula E. FIA Formula E [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ Závod elektrických formulí ABB Formule E zahajují 6. sezónu. Hybrid.cz [online]. 2019-11-07 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  115. ↑ Závody elektrických formulí FIA Formula E jdou do páté sezóny. Hybrid.cz [online]. 2018-12-14 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  116. ↑ Audi představuje e-tron FE05 pro novou sezonu Formule E. Hybrid.cz [online]. 2018-10-05 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  117. ↑ Elektrická vozidla se stávají stále populárnější volbou. = autoarea.cz. autoarea.cz [online]. 2024-02-02 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  118. ↑ V Barceloně představeno první mistrovství elektricky poháněných cestovních vozů. Hybrid.cz [online]. 2018-10-24 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  119. ↑ CUPRA začíná s přípravou na off-roadové závody Extreme E. Hybrid.cz [online]. 2020-12-21 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  120. ↑ Závody elektrických SUV Extreme E se představí na Eurosportu. Hybrid.cz [online]. 2020-07-29 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  121. ↑ CUPRA vstupuje jako první automobilová značka do mistrovství Extreme E. Hybrid.cz [online]. 2020-10-22 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektromobil&oldid=24417121“