Domenico Scarlatti
| Domenico Giuseppe Scarlatti | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Giuseppe Domenico Scarlatti |
| Narození | 26. října 1685 Neapol |
| Úmrtí | 23. července 1757 (ve věku 71 let) Madrid |
| Povolání | hudební skladatel, cembalista a varhaník |
| Rodiče | Alessandro Scarlatti |
| Manžel(ka) | Maria Caterina Gentili Anastasia Maxarti Ximenes |
| Příbuzní | Giuseppe Scarlatti (synovec) |
| Významná díla | Essercizi per gravicembalo |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Jakuba od meče (1738) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giuseppe Domenico Scarlatti (26. října 1685 Neapol – 23. července 1757 Madrid) byl italský varhaník, cembalista, sbormistr, kapelník a hudební skladatel.
Domenico byl mladším synem Alessandra Scarlattiho, význačného autora oper (starší syn byl Pietro Filippo Scarlatti). Dalším významným skladatelem z rodu Scarlattiů byl Giuseppe Scarlatti.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Základům hudby Scarlattiho naučil jeho otec. Několik let Domenico Scarlatti působil jako varhaník a sbormistr. V Římě začal skládat operní hudbu. V roce 1708 se poznal v Itálii s Händelem (později se potkávali v Londýně).
Od roku 1709 byl Scarlatti v Římě ve službách polské královny Marie Kazimíry, jež zde žila v exilu a měla soukromé divadlo. V letech 1715-1719 působil jako vrchní kapelník u sv. Petra.
Roku 1719 Scarlatti odešel do Londýna a stal se cembalistou v italské opeře. V roce 1721 byl jmenován dvorním cembalistou a učitelem portugalského krále Jana V. Portugalského. Učil i jeho dcery (především Marii Barbaru. V roce 1729 se princezna Marie Barbara provdala za španělského korunního prince Ferdinanda VI. a Scarlatti s ní odjel do Madridu. Cestoval po světě, prohrál svůj majetek v kartách a v Madridu zůstal až do konce života.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- položil základy hudební formy = sonáta
- složil asi 555 skladeb starosonátovou formou (jednověté skladby s dvěma kontrastními tématy)
- celé jeho dílo vydal posmrtně Ricordi (11 dílů),
- nejznámější Scarlattiho skladbou je asi jeho „Kočičí fuga“, jež prý vznikla z tématu, které „zahrála“ kočka přeběhnuvší přes klaviaturu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Domenico Giuseppe Scarlatti na Wikimedia Commons - Volně přístupné partitury děl od D. Scarlattiho v projektu IMSLP
- Domenico Giuseppe Scarlatti na projektu Musopen
- Výklad sonata k11
- RADIO ‘700 Amici del ‘700 Musicale Napoletano Radio
- Klavírní sonáty Domenica Scarlattiho k poslechu a stažení (projekt Českého rozhlasu)
