Cortébert

Cortébert
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°11′26″ s. š., 7°6′26″ v. d.
Nadmořská výška	680 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Bernský Jura
	Cortébert Cortébert, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	24,83 km²
Počet obyvatel	700 (2016)
Hustota zalidnění	28,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.cortebert.ch
PSČ	2607
Označení vozidel	BE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cortébert je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 700^[1] obyvatel.

Geografie

Cortébert leží v nadmořské výšce 680 m, vzdušnou čarou 12 km severozápadně od města Biel/Bienne. Seskupená obec leží ve východní části údolí Vallon de Saint-Imier po obou stranách řeky Suze (německy Schüss).

Území obce o rozloze 14,8 km² pokrývá část široké údolní kotliny Vallon de Saint-Imier. Centrální část tvoří 500 m široké údolí řeky Suze. Na severu oblast zasahuje do antiklinály Montagne du Droit (až 1210 m n. m.). Na jihu se Cortébert rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde se nachází nejvyšší bod obce ve výšce 1400 m n. m. Na jihu se Cortébert rozprostírá až k vrcholkům pohoří Chasseral. Na vrcholu pohoří Chasseral došlo během milionů let k rozpadu a erozi tvrdé nadložní horniny, která vytvořila severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdých hornin. Tato klenba tvoří třetí hřbet mezi oběma vnějšími hřbety. Na severním úbočí masivu Chasseral vyhloubil potok Grabe, který se u Cortébertu vlévá do řeky Suze, hluboké erozní údolí Chenau de l’Envers. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a masivu Chasseral, zejména na náhorní plošině Prés de Cortébert, se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila 3 % rozlohy obce zastavěná plocha, 47 % lesy a lesní porosty, 49 % zemědělství a necelé 1 % neproduktivní půda.

Cortébert zahrnuje četné jednotlivé farmy roztroušené v údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi Cortébertu jsou Courtelary, Mont-Tramelan, Corgémont a Nods.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1178 pod jménem Cortaibert, v roce 1330 se objevuje zápis Corteber.^[2] Název místa pravděpodobně pochází z osobního jména Agibertus. Cortébert patřil opatství Moutier-Grandval, i když v obci vlastnil statky také klášter Saint-Imier. V roce 1530 zde byla zavedena reformace. Až do roku 1797 patřila obec k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, i když větší vliv mělo občas i město Biel. V letech 1797–1815 patřil Cortébert k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu v roce 1815 se obec stala součástí okresu Courtelary v kantonu Bern.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1850	1870	1900	1910	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	326	652	793	796	792	750	767	776	634	657	714

Z celkového počtu obyvatel je 73,8 % francouzsky mluvících, 18,6 % německy a 3,2 % italsky mluvících (údaj z roku 2000). V roce 1850 měl Cortébert 326 obyvatel, poté došlo do roku 1900 k prudkému nárůstu díky industrializaci. Od roku 1900 se pohybuje mezi 600 a 800 obyvateli.

Hospodářství

Až do poloviny 19. století byl Cortébert zemědělskou obcí, v níž se nacházelo několik mlýnů a soukenických dílen. V roce 1865 se v Cortébertu prosadilo hodinářství, když zde byla otevřena manufaktura Raiguel Juillard et Cie. (později přejmenovaná na Cortébert Watch & Co). Od druhé poloviny 19. století se díky hodinářskému průmyslu město těšilo hospodářskému rozmachu. S krizí hodinářského průmyslu kolem roku 1930 došlo k uzavření menších podniků a v roce 1962 převzala společnost Cortébert Watch společnost Omega SA. Výroba byla definitivně ukončena v 80. letech 20. století a budova byla přestavěna na obytný dům. Od roku 1990 vznikla na západním okraji obce průmyslová a obchodní zóna. Důležitou roli zde stále hraje zemědělství s chovem dobytka a mlékárenstvím, v nižších polohách i některé druhy orné půdy a ovocnářství. Na horských výšinách se nachází několik horských hostinců, francouzsky nazývaných métairie, které se nacházejí vedle farem. V těchto typických restauracích, které se v oblasti často vyskytují, si hosté mohou pochutnat na pokrmech, jako je Bernerplatte (bernský talíř), rösti nebo fondue jurassienne. Métairie obvykle provozuje vedle farmy zemědělská rodina, i když restaurace není hlavní činností.

Doprava

Obec má dobré dopravní spojení. Nachází se na frekventované hlavní silnici z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds. Železniční trať z Bielu do Convers se stanicí v Cortébert byla otevřena 30. dubna 1874.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cortébert na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
↑ ^a ^b ^c BEUCHAT-BESSIRE, Anne. Cortébert [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-03-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cortébert na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky

[7f97606afd925732b792729f5ac227eefd5faad1-1] Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].

[hls-2] BEUCHAT-BESSIRE, Anne. Cortébert [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-03-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]