Bruno Görgen
Bruno Görgen | |
---|---|
Bruno Görgen na litografii od Josefa Kriehubera, 1836 | |
Narození | 22. srpna 1777 Trevír |
Úmrtí | 29. května 1842 (ve věku 64 let) Vídeň |
Povolání | psychiatr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bruno Görgen (22. srpna 1777 Trevír – 29. května 1842 Vídeň) byl rakouský psychiatr.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn architekta v Trevíru; na přelomu století získal doktorát z medicíny ve Vídni. Ještě jako mladý lékař byl primářem oddělení pro duševně choré v c.k. všeobecné nemocnici, jejíž součástí byla i známá Narrenturm. Od roku 1813 Görgen usiloval o zvláštní léčebnu pro duševně nemocné a působil také jako expert na tyto otázky pro dvorní kancelář. Pro tento účel byl vybrán jako vhodný Palais Windischgrätz v Gumpendorfu u Vídně, kde v červenci 1819 mohl přijmout první pacienty. Instituce se později v květnu 1831 přestěhovala do bývalého majetku barona Heniksteina. Tím byl položen základ pro soukromou instituci v Döblingu, která existovala až do roku 1917. Görgenovy inovace spočívaly v tom, že pro duševně nemocné nikdy nepoužíval nátlakové zacházení (nepoužíval donucovací prostředky). Velký význam přikládal pracovní terapii nemocných, workshopům a léčivým účinkům hudby. V jeho ideálu už nejsou žádní dozorci, ale terapeuti. Nejznámějším obyvatelem ústavu byl pravděpodobně citově nemocný básník Nikolaus Lenau.
Po Görgenově nečekané smrti v roce 1842 převzal vedení instituce jeho syn Gustav (1814-1860). Na to navázal v roce 1860 Maxmilián Leidesdorf. V roce 1917 byla po Brunu Görgenovi pojmenována Görgengasse v 19. vídeňském obvodu Döbling.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruno Görgen na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Franz Englisch: Die Döblinger Privatirrenanstalt. In: Wiener Geschichtsblätter. Bd. 1 (1969), S. 398–406.
- Bruno Goergen: Privat-Heilanstalt für Gemüthskranke. In Wien eröffnet. Franz Wimmer, Wien 1820 (Digitalisat).
- Joseph Johann Knolz: Darstellung der Humanitäts- und Heilanstalten im Erzherzogtum Österreich unter der Enns. Wien 1840.
- Heinrich Obersteiner: Bruno Görgen. In: Theodor Kirchhoff (Hrsg.): Deutsche Irrenärzte. Band 1, Springer, Berlin 1921, S. 103–105.
- Manfred Skopec: Strassennamen – Zeugen berühmter Ärzte, 44: Bruno Görgen (1777–1842). In: Arzt, Presse, Medizin. Jg. 78, H. 11, S. 6–8.