Přeskočit na obsah

Bruno Görgen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bruno Görgen
Bruno Görgen na litografii od Josefa Kriehubera, 1836
Bruno Görgen na litografii od Josefa Kriehubera, 1836
Narození22. srpna 1777
Trevír
Úmrtí29. května 1842 (ve věku 64 let)
Vídeň
Povolánípsychiatr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruno Görgen (22. srpna 1777 Trevír29. května 1842 Vídeň) byl rakouský psychiatr.

Narodil se jako syn architekta v Trevíru; na přelomu století získal doktorát z medicíny ve Vídni. Ještě jako mladý lékař byl primářem oddělení pro duševně choré v c.k. všeobecné nemocnici, jejíž součástí byla i známá Narrenturm. Od roku 1813 Görgen usiloval o zvláštní léčebnu pro duševně nemocné a působil také jako expert na tyto otázky pro dvorní kancelář. Pro tento účel byl vybrán jako vhodný Palais Windischgrätz v Gumpendorfu u Vídně, kde v červenci 1819 mohl přijmout první pacienty. Instituce se později v květnu 1831 přestěhovala do bývalého majetku barona Heniksteina. Tím byl položen základ pro soukromou instituci v Döblingu, která existovala až do roku 1917. Görgenovy inovace spočívaly v tom, že pro duševně nemocné nikdy nepoužíval nátlakové zacházení (nepoužíval donucovací prostředky). Velký význam přikládal pracovní terapii nemocných, workshopům a léčivým účinkům hudby. V jeho ideálu už nejsou žádní dozorci, ale terapeuti. Nejznámějším obyvatelem ústavu byl pravděpodobně citově nemocný básník Nikolaus Lenau.

Po Görgenově nečekané smrti v roce 1842 převzal vedení instituce jeho syn Gustav (1814-1860). Na to navázal v roce 1860 Maxmilián Leidesdorf. V roce 1917 byla po Brunu Görgenovi pojmenována Görgengasse v 19. vídeňském obvodu Döbling.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruno Görgen na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Franz Englisch: Die Döblinger Privatirrenanstalt. In: Wiener Geschichtsblätter. Bd. 1 (1969), S. 398–406.
  • Bruno Goergen: Privat-Heilanstalt für Gemüthskranke. In Wien eröffnet. Franz Wimmer, Wien 1820 (Digitalisat).
  • Joseph Johann Knolz: Darstellung der Humanitäts- und Heilanstalten im Erzherzogtum Österreich unter der Enns. Wien 1840.
  • Heinrich Obersteiner: Bruno Görgen. In: Theodor Kirchhoff (Hrsg.): Deutsche Irrenärzte. Band 1, Springer, Berlin 1921, S. 103–105.
  • Manfred Skopec: Strassennamen – Zeugen berühmter Ärzte, 44: Bruno Görgen (1777–1842). In: Arzt, Presse, Medizin. Jg. 78, H. 11, S. 6–8.