Anders Celsius

Anders Celsius
Anders Celsius
Narození	27. listopadujul. / 8. prosince 1701greg.; Uppsala; Švédsko
Úmrtí	25. dubnajul. / 6. května 1744greg. (ve věku 42 let); Uppsala; Švédsko
Alma mater	Uppsalská univerzita
Pracoviště	Uppsalská univerzita
Obor	astronomie
Ocenění	člen Královské společnosti
Rodiče	Nils Celsius
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anders Celsius (8. prosince 1701 Uppsala – 6. května 1744 Uppsala) byl švédský astronom, geodet, fyzik a matematik. Je také autorem Celsiovy stupnice.

Jeho otec Nils Celsius byl astronomem a jeho matka dcerou profesora astronomie Anderse Spoleho. Anders vystudoval u Erica Burmana a po jeho smrti se stal jeho nástupcem ve funkci profesora na Uppsalské univerzitě.^[1]

V letech 1736 až 1737 se zúčastnil Laponské expedice vedené francouzským astronomem Maupertuisem do Tornia. Expedici navrhl on sám během svého studijního pobytu v Paříži na tamější Francouzské akademii věd jako paralelní expedici k expedici do Peru (na území dnešního Ekvádoru) a která postupnými měřeními délky jednoho stupně zeměpisné šířky dokázala Newtonovu hypotézu o zploštění Země na pólech.

Svojí účastí na expedici se stal velmi známým a tak mu švédské úřady poskytly finance na otevření Celsiovy observatoře. Tato observatoř byla otevřena roku 1741 a on sám ji vybavil nejmodernějšími přístroji, které získal při svých cestách po cizině.

Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou 0,4 mag.

Stal se známým roku 1742, kdy navrhl Celsiovu stodílkovou teplotní stupnici. Jeho stupnice ale byla původně obrácená, bod varu vody měl 0 a bod tuhnutí +100 stupňů. Do nám známého pořadí ji pravděpodobně obrátil až roku 1745 Carl von Linné, rok poté, co Celsius zemřel ve čtyřiceti dvou letech na tuberkulózu.

Odkazy

Reference

↑ JINDŘIŠKOVÁ, Jitka. Anders Celsius [online]. Skandinávský dům [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie Anders Celsius na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anders Celsius na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] JINDŘIŠKOVÁ, Jitka. Anders Celsius [online]. Skandinávský dům [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.

[1]

Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích

Základní jednotky SI	André-Marie Ampère (ampér) • William Thomson (kelvin)

Odvozené jednotky SI	Henri Becquerel (becquerel) • Anders Celsius (stupeň Celsia) • Charles-Augustin de Coulomb (coulomb) • Michael Faraday (farad) • Louis Harold Gray (gray) • Joseph Henry (henry) • Heinrich Hertz (hertz) • James Prescott Joule (joule) • Isaac Newton (newton) • Georg Simon Ohm (ohm) • Blaise Pascal (pascal) • Werner von Siemens (siemens) • Rolf Sievert (sievert) • Nikola Tesla (tesla) • Alessandro Volta (volt) • James Watt (watt) • Wilhelm Eduard Weber (weber)

Jednotky soustavy CGS	Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky	Gabriel Fahrenheit (stupeň Fahrenheita) • Johann Heinrich Lambert (foot lambert) • William John Macquorn Rankine (stupeň Rankina)

Další jednotky	Alexander Graham Bell (bel) • Marie Curie-Skłodowská / Pierre Curie (curie) • John Dalton (dalton) • Michael Faraday (faraday) • Heinrich Mache (macheova jednotka) • John Napier (neper) • René-Antoine Ferchault de Réaumur (stupeň Réaumura) • Wilhelm Conrad Röntgen (rentgen) • Joseph John Thomson (thomson) • Evangelista Torricelli (torr)