Altona (Hamburk)
| Altona | |
|---|---|
.2.phb.ajb.jpg) Nábřeží Labe | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°33′ s. š., 9°56′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 34 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Hamburk |
  Altona | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 78,3 km² |
| Počet obyvatel | 261 213 (2011) |
| Hustota zalidnění | 3 336,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1535 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 20257, 20357 a 20359 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Altona je jeden ze sedmi městských obvodů (Bezirke) Hamburku. Nachází se na západě města na pravém břehu Labe. V roce 2011 zde žilo 261 213 obyvatel a s celkovou rozlohou 78,3 km² byla hustota zalidnění 3 336,1 obyvatel na km².
Historie
[editovat | editovat zdroj]Altona byla založena jako rybářská vesnice v roce 1535. Její název údajně vznikl tak, že hamburští radní proti jejímu vzniku protestovali s tím, že je „moc blízko“ (v místním nářečí „all to nah“), tedy v dosahu hamburského mílového práva.[1] Altona byla součástí hrabství Holstein-Pinneberg, od roku 1640 patřila Dánsku. V roce 1664 jí král Frederik III. Dánský udělil znak a městská práva. V roce 1864 v důsledku dánsko-německé války přešla Altona pod pruskou svrchovanost. Dne 17. července 1932 ve městě došlo ke srážkám mezi členy NSDAP a jejich odpůrci, takzvaná Altonská krvavá neděle, která si vyžádala 18 mrtvých. V roce 1937 byla Altona připojena k Hamburku (viz Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách).
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Altona se skládá ze čtrnácti částí: Altona-Altstadt, Altona-Nord, Bahrenfeld, Blankenese, Groß Flottbek, Iserbrook, Lurup, Nienstedten, Osdorf, Othmarschen, Ottensen, Rissen, Sternschanze a Sülldorf.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Hamburg-Altona je hlavové nádraží, na němž končí řada významných dálkových vlaků, např. EC z Prahy nebo ICE z Berlína. Nádraží bylo otevřeno v roce 1844 a vedla odsud trať do Kielu.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Altoně se každoročně koná čtrnáctidenní kulturní festival altonale.[2] Turistickou atrakcí je velký rybí trh s budovou rybí burzy z roku 1896.[3] Existuje zde politické hnutí Altonaer Freiheit, jehož programem je odtržení Altony od Hamburku a připojení k Dánsku.[4]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Friedrich Georg Wilhelm von Struve – astronom
- Cornelius Gurlitt – hudební skladatel
- Axel Springer – mediální magnát
- Fatih Akın – filmový režisér
- Eric Maxim Choupo-Moting – fotbalista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Altona - All to nah bi Hamborg. www.abendblatt.de [online]. 2002-06-25 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Home. altonale [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Fischauktionshalle. Fischmarkt [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PROBST, MAXIMILIAN. „Es gab immer Stunk“. Die Tageszeitung: taz. 2008-03-04, s. 23. Dostupné online [cit. 2023-07-18]. ISSN 0931-9085. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Země světa 5/2013
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Altona na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Altona v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky (německy)
- https://web.archive.org/web/20090624171514/http://www.altona.info/
- http://www.350jahrealtona.de/ Archivováno 18. 10. 2014 na Wayback Machine.
