Ancona
Ancona | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°37′ s. š., 13°31′ v. d. |
Nadmořská výška | 16 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie |
Region | Marche |
Provincie | Ancona |
Ancona | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 123,71 km² |
Počet obyvatel | 101 300 (2015) |
Hustota zalidnění | 818,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Valeria Mancinelli |
Vznik | 387 př. n. l. |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 71 |
PSČ | 60100 |
Označení vozidel | AN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ancona je italské město a jeden z největších přístavů v Jaderském moři, zejména v osobní dopravě. Leží asi 80 km jihovýchodně od Rimini a 210 km severovýchodně od Říma. Je hlavním městem oblasti Marche i provincie Ancona, sídlem univerzity, biskupství a několika muzeí a galerií. V roce 2013 zde žilo přes 101 000 obyvatel. Název pochází z řeckého Ἀγκών (Ankon – loket).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město založili řečtí kolonisté, kteří podle pověsti roku 367 př. n. l. uprchli ze Syrakus. Římané je poprvé obsadili roku 178 př. n. l. a Caesar je dobyl, když překročil řeku Rubikon. Město si však zachovalo značnou autonomii, dále razilo vlastní mince a hovořilo řecky. Jako nejbližší přístav k Dalmácii hrála Ancona velkou roli. Za císaře Trajána postavil syrský stavitel Apollodóros z Damašku roku 115 severní přístaviště a při jeho vstupu mramorový vítězný oblouk.
Ve 3. až 5. století bylo město několikrát dobyto a zpustošeno, v 7. a 8. století patřilo mezi pět měst (Pentapolis) Ravennského exarchátu a roku 849 je zničili Saracéni. Když severní Itálii dobyl Karel Veliký, stalo se hlavním městem Marky anconské. Po roce 1000 se postupně osamostatnilo a stalo se námořní republikou s oligarchickou vládou tří starších, volených za tři městské čtvrti. Bylo obvykle spojencem Gaety a Dubrovníku a soupeřilo s Benátkami a anconské lodi se účastnily křížových výprav. V zápasech mezi císařem a papežem stálo na papežské straně (Guelfové).
Po moru a požáru roku 1348 se města zmocnil rod Malatesta, roku 1383 byl však vypovězen. Od roku 1532 připadla Ancona Papežskému státu a po roce 1569 byla v tomto státě - vedle Říma a Avignonu - jediné město, kde směli bydlet Židé. Roku 1733 dal papež rozšířit přístaviště a postavit nemocnici Lazaretto a repliku Trajánova oblouku. Počátkem 19. století měla Ancona význam i jako pevnost, roku 1860 se připojila k Italskému království a roku 1880 bylo postaveno jižní přístaviště. Za druhé světové války město osvobodil Druhý polský armádní sbor generála Anderse.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přístav Ancona provozuje kolem deseti pravidelných trajektových linek do Dalmácie a do Řecka. Letiště Ancona (zkratka AOI) leží asi 12 km západně od města a provozuje i zahraniční lety.
Nádraží Ancona Centrale v blízkosti přístavu bylo otevřeno roku 1861, kdy byl zahájen provoz na trati Bologna - Ancona. Má spojení do téměř všech větších italských měst, přímé expresní vlaky jezdí do Říma a Bologni a v letní sezóně jezdí vlaky EuroCity do Vídně nebo do Mnichova.
Dálnice A14 (Bologna - Ancona - Bari - Taranto) má v Anconě dva sjezdy.
Místní dopravu zajišťují trolejbusy a autobusy.
Město a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V blízkosti přístavu, odjezdu a příjezdu trajektů, se nachází náměstí Piazza della Republica. Na náměstí je největší divadlo ve městě klasicistní Teatro delle Muse a barokní kostel s klasicistní fasádou S. Sacramento z roku 1538. Severně vychází z náměstí ulice Via delle Logge, původní historická cesta vedoucí do přístavu, s budovou pozdně gotické burzy Loggia dei Mercanti z druhé pol. 15. st. Také se zde nachází románský kostel z 11. až 13. st. S. Marie della Piazza.
V těsné blízkosti, východně od ulice Via delle Logge, leží jedno z hlavních náměstí Piazza del Plebiscito. Zde je radnice Palazzo del Governo ze 14. až 15. st. a v horní části náměstí barokní kostel S. Domenico z let 1761 - 83. Severním směrem leží menší náměstí Piazza San Francesco s kostelem S. Francesco alle Scale ze 14. st. Dále severně, na Via C. Pizecolli, je Palazzo degli Anziani původem ze 13. st. a za ním Palazzo Ferretti sloužící jako Archeologické muzeum Marche. Na Piazzale del Duomo je pak hlavní sakrální stavba ve městě katedrála Duomo di San Ciriaco.
Východně z přístavního náměstí Piazza della Republica vychází, jedna z hlavních nákupních ulic ve městě, pěší zóna Corso G. Garibaldi. Ulice směřuje do nejrušnější části Ancony na náměstí s trhy Piazza Roma (s fontánou Fontana dei Cavalli z druhé poloviny 18. st.), a následně pak na velké náměstí s parkem Piazza Cavour.
- Románská katedrála sv. Cyriaka (San Ciriaco) z let 1128–1189 ve tvaru řeckého kříže se čtyřmi kryptami pod jeho rameny a s dvanáctibokou kopulí nad křížením si zachovala původní podobu. Uvnitř je deset mramorových sloupů starověkého původu a gotický portál v průčelí je z roku 1328.
- Trajanův oblouk vysoký 18,5 metrů postavil Apollodóros z Damašku za vlády římského císaře Traiana roku 115. Původní bronzové desky a sochy sloužily ve dne jako maják, dávno se však ztratily.
- Lazaretto, mohutná pětiboká stavba z roku 1732 v přístavu, původně sloužila jako karanténa, později vojenská nemocnice.
- Kostel Panny Marie na náměstí (Santa Maria della Piazza) je románská bazilika s bohatě zdobeným průčelím z roku 1210. Stojí na místě raně křesťanského kostela ze 6.-7. století, jehož pozůstatky včetně mozaik lze vidět v kryptě.
- Kostel San Francesco alle Scale, barokní kostel založený ve 14. st. s gotickým portálem z roku 1454
- Řada gotických i renesančních domů a paláců, jako je radnice (Palazzo del Comune), Loggia dei Mercanti nebo Palazzo Anziani.
- Archeologické muzeum v paláci Ferretti, vyzdobeném freskami.
- Městská galerie (Pinacotheca Civica) v Palazzo Bosdari
- 20 km jižně od města je poutní místo Loreto se Svatou chýší – předobrazem všech pozdějších loret.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Trajánův oblouk, v pozadí dóm sv. Cyriaka
-
Náměstí a radnice s věží
-
S. Maria della Piazza
-
Corso G. Garibaldi
-
kostel San Francesco
-
Palác Anziani
-
ulice v přístavu, Via G. Marconi
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Fotbalový klub Associazione Calcio Ancona
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pius II. (1405–1464), papež
- Federico Zuccari (1542/1543–1609), italský manýristický malíř a architekt
- Eduard von Böhm-Ermolli (1856–1941), polní maršál rakousko-uherské císařské armády, armádní generál ČSR, generál polní maršál Německé Říše
- Vito Volterra (1860–1940), italský matematik a fyzik
- Franco Corelli (1921–2003), italský operní zpěvák, tenor
- Virna Lisiová (* 1937), italská herečka
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Galați, Rumunsko
- Smyrna, Turecko
- Ribnica, Slovinsko
- Split, Chorvatsko
- Svolvær, Norsko
- Castlebar, Irsko
- Granby, Kanada
- Sárí, Írán
- Ajn al-Arab, Sýrie
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Ancona. Sv. 2, str. 269
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Ancona na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ancona na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- Stránky města
- O židovské obci